Pouhé dva dny zbývají do Vánoc, nejkrásnějších svátků v roce. Ano, začíná čtvrtá neděle adventní, nazývaná také zlatá. Podle tradice by lidé měli zapálit čtvrtou, a tedy poslední svíci na adventním věnci. Čtyřtýdenní adventní doba skončí se západem slunce o Štědrém večeru, který letos připadá na úterý. Patrně nebude "Ladovsky" zasněžený. Ale na to už jsme si zvykli a přežijeme to.
Slovo advent pochází z latinského slova adventus – příchod. Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce.
Adventní doba, jejíž barvou je fialová, má charakterizovat ztišení a rozjímání a těšení na oslavy příchodu Ježíše Krista v Betlémě. V dnešní době ji však leckdy provází pravý opak klidu, a to předvánoční shon v obchodech, smýčení domácností a pečení cukroví.
Podle církevního pojetí je adventní doba obdobím velkého očekávání a nadějí, že Bůh splnil své přísliby dané už starozákonním věřícím a poslal Ježíše Krista na svět. O adventu by si lidé měli dát do pořádku své svědomí ve vztahu k Bohu i k druhým lidem a šířit kolem sebe naději a radost. Dříve se dodržoval půst.
Adventní věnec symbolizuje Kristův kříž, který šíří požehnání do čtyř světových stran. Kruh věnce je zase symbolem boží věčnosti. Čtyři svíčky představují čtyři týdny, jež předcházejí Vánocům, jejich světlo pak samotného Krista, který je světlem světa.
„Advent je radostný proto, že všichni víme, že existuje radost, existuje i prožitek štěstí a že není tak daleko,“ říká pražský arcibiskup Dominik Duka. Smyslem přípravy na Vánoce je podle něj také starost a péče o druhé.
