Přemýšlím o mladé generaci, 
zasažené, obnažené, postižené
histerií, utopií, přebytky.
Strádající, žebrající v duchu 
o lásku, oni stejně jak já, 
neuchopili tuto dobu... 
Přemýšlím o dětech, 
těch vyhnaných na ulici,
zahánějící nudu, shánějící drogu. Přemýšlím, jak propojit dobu...
Přemýšlím, kolik z nás dříve narozených svírá mobil ve svých dlaních. Očas čekám i ja,doufám, zda někdo zavolá,zda někomu chybím,mám strach, bojím se, že upadla jsem do zapomnění.
HALÓ... 
Mezigenerační ticho dlouhé
a svíravé trvá. Kdo první prolomí ledy, postaví most, propojí dobu...
Kdo první zavolá, vyslyší ty, 
co čekají na lásku, pochopení.
 
		 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								