Studie vědců z torontského Střediska pro globální zdravotnický výzkum, kterou zveřejnila odborná revue New England Journal of Medicine, zkoumala vládní zdravotní údaje o 200 tisících Američanech mezi lety 1997 až 2004. Srovnáním úmrtnosti došli k závěru, že sledovaní kuřáci měli poloviční šanci dožít se 80 let ve srovnání s lidmi, kteří nikdy nekouřili.
Vědci také zkoumali, jaký vliv na průměrný věk má zanechání kouření. Největší přínos má podle očekávání takový krok v mládí. Když někdo přestane kouřit ve věku 25 až 34 let, jeho předpokládaný průměrný věk se zvýší o deset let. V kategorii 35 až 44 let je tento zisk pořád devět let života, v následující kategorii 45 až 54 let šest let. A i když kuřáci odloží cigaretu ve věku 55 až 64 let, stále mohou žít o čtyři roky déle.
„Rizika (kouření) jsou tak velká, že výhody zanechání kouření jsou opravdu výrazné,“ řekl vedoucí studie, epidemiolog Prabhat Jha.
„Škodlivost kouření je známá věc. Ale tyto závěry vykreslují mnohem dramatičtější obraz... jsou to skuteční lidé, kterým se může zkrátit život o deset let, a to je ještě průměrný údaj,“ doplnil Tim McAfee z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí.
Autoři studie brali při hodnocení důsledků kouření v úvahu i vzdělání, tělesnou váhu a spotřebu alkoholu, protože kuřáci jsou spíše hubení, méně vzdělaní a častěji pijí alkohol.
