Tahle země není jenom pro mladý
Radost?…, vstávat brzy ráno nemusím… To je prima!
Knihy?..., kdykoliv v čase… To je krása!
Legrace?…, občas kolem mihne se… To je báječné!
Kafíčko?..., sladké či hořké, vždy potěší… To je bezvadné!
Zahrádka?…, práce, v klidu zvládá se… To je výhodné!
Důchod jako pohádka?..., je můj plán... To je paráda!
Předně vás všechny chci, milí íčkaři, pozdravit. Dlouho jsem nepsala, jen sem tam občas si přečetla článek „známých tváří“ a zase počítač zavřela. Ale teď jsem se rozhodla, že to napravím. Zkusím nastínit můj podzim života.
Je slunečný a horký červnový den. Už několik dnů si užívám vysněnou cestu do americké přírody. Zrovna máme za sebou skoro tříhodinový výstup v Národním parku Arches, jsme vyčerpaní úmorným vedrem, ale okolní scenérie jsou tak úchvatné, že nevnímáme hlad, žízeň ani únavu.
Před lety jsem si začala psát deník a představovala jsem si, jak moje vnučka najde na půdě v truhle staré sešity. Vnučku mám, půdu a truhlu nikoli. Že by vnučka oprašovala PC, kam jsem deník přestěhovala, je představa neromantická. O čtení mého deníku více lidmi se mi tenkrát ani nezdálo.
Jsem ročník 1934, takže dětství jsem prožila pod péčí babičky v předmnichovské republice a základní školu za protektorátu. Zde mám úsměvnou vzpomínku, spojenou s prvním vysvědčením.
Už je to tady. Moje přelomové narozeniny, s nimiž mi prý nastal podzim života. Stala se ze mě plnohodnotná seniorka.
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Tento týden se ve vědomostním kvízu podíváme do evropských měst.
Měla by být v České republice uzákoněno právo na eutanázii?
Rozhodně ano, toto právo by měl mít každý svéprávný člověk
Nejspíše ano, pokud zákon zajistí důslednou kontrolu, aby nebyla eutanázie zneužívána
Nevím, nemám na to jasný názor
Spíše ne, mohla by být zneužívána
Rozhodně ne, je to velmi nebezpečné...
