Šupiny na kůži nepodceňujte – může to být rakovina, varují lékaři. Aktinickou keratózou v Česku trpí stovky tisíc lidí
Ilustrační foto: Pexels

Šupiny na kůži nepodceňujte – může to být rakovina, varují lékaři. Aktinickou keratózou v Česku trpí stovky tisíc lidí

13. 12. 2023

Kdo jezdí v zimě nebo v létě „nachytat bronz“ do teplých krajin nebo si pravidelně dopřává umělých slunečních paprsků v soláriu, měl by zpozornět. Časté a přehnané vystavování se slunečním paprskům nebo „smažení se“ v soláriích může vést k tzv. aktinické keratóze, což je předstupeň rakoviny kůže.

Tyto zpočátku nenápadné růžové kožní útvary vedou podle expertů ke zhoubnému nádoru dokonce až v jedné pětině případů. Pacienti by tak neměli změny na kůži podceňovat a měli by včas zamířit ke kožnímu lékaři. Specialisté mají k dispozici celou řadu léčebných možností, jak případnému rozvoji rakoviny zabránit. Nejlepší je však prevence – tedy poctivě dbát na ochranu kůže, mazat se minimálně „třicítkou“ a nepřehánět to se sluníčkem ani v zimě, ani v létě.

Aktinická keratóza podle lékařů vzniká vždy v důsledku dlouhodobého a nadměrného vystavování kůže slunečnímu záření. Nejčastěji se vyskytuje na obličeji, například uších, rtech nebo nose, případně na hřbetech rukou nebo na předloktí. U mužů pak velmi často na pleši, kde schází přirozená ochrana v podobě vlasů. „Aktinická keratóza nejdříve vypadá jako malé růžové ložisko, které však má hrubší povrch. Později ložisko změní barvu na růžovočervenou a je pokryté šupinou. V pokročilé fázi je už šupina znatelně vyvýšená nad povrch kůže,“ popisuje prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP. Častější výskyt choroby je podle ní u mužů – týká se přibližně 15 % populace, ve věku nad 70 let však již 34 %. U žen se nemoc vyskytuje v 5 %, po 70. roku věku se výskyt zvyšuje na 18 % populace. Ve věku nad 70 let tak aktinickou keratózou trpí prakticky každý druhý. „Výskyt onemocnění je tradičně vysoký například v Austrálii nebo v jižních státech Evropy. Ovšem ani ‚české‘ sluníčko nesmíme podceňovat a měli bychom se před ním chránit také,“ říká prof. Arenbergerová.

Nebrat změny na kůži na lehkou váhu lékaři radí hlavně proto, že aktinická keratóza se časem může vyvinout ve zhoubný nádor. „Je to přednádorový stav, který se v až 20 % případů může rozvinout v invazivní spinocelulární karcinom neboli spinaliom. Ten se v nejhorších případech může šířit například do uzlin nebo plic. Zároveň však není tak agresivní jako melanom a dává o sobě relativně dlouho vědět dopředu tím, že je vidět, takže pacientům umíme pomoci i v poměrně pokročilých stadiích,“ říká MUDr. Radek Litvik, dermatolog z Fakultní nemocnice Ostrava. Kromě věku je hlavním rizikovým faktorem i typ kůže – lidé se světlejší pletí jsou ohroženi více. Riziko si však podle MUDr. Litvika lidé zvyšují sami, zejména pokud se často jezdí slunit k moři bez dostatečné ochrany nebo pravidelně navštěvují solária. „Nejdůležitější je chránit se před slunečním zářením. Základ je i takzvaný zákon 3K – košile, kalhoty a klobouk. Zbytečné je chodit do solárií a tam se vystavovat dalšímu UV záření. Občas je také vhodné se na vlastní kůži občas lépe podívat, a i s malým podezřením přijít k lékaři a zahájet léčbu, abychom mohli předejít vážnějším stavům,“ pokračuje MUDr. Litvik.

Současná medicína pak nabízí celou řadu možností léčby aktinické keratózy, nejčastěji lékaři používají tzv. kryoterapii. Při ní kůži ošetřují kapalným dusíkem, což bývá často bolestivé a pacienti na zákroky musí docházet opakovaně. Dále se uplatňuje léčba pomocí laseru nebo fotodynamická terapie. „Potíž spočívá v tom, že takto ošetříme pouze viditelné projevy, zatímco chorobou už může být zasaženo i okolí, aniž by to bylo znát. V poslední době nám pomáhá nová léčba pomocí krému, který stimuluje imunitní reakci kůže, brání množení buněk a ničí nádorové a přednádorové změny na kůži. Pro pacienty je jeho užívání pohodlné, nanáší si jej sami po dobu několika týdnů,” popisuje prof. Arenbergerová. Jednou z forem léčby je pak i chirurgické odstranění lézí, zejména v případě, že se již choroba rozvinula v nádor.

Vojtěch Šprdlík

O aktinické keratóze
Aktinická keratóza, označovaná také jako solární keratóza, je přednádorový stav, který se rozvíjí na kůži dlouhodobě vystavované slunečnímu záření. Je to poměrně hojně rozšířené kožní onemocnění, které ale není mezi širokou veřejností příliš známé. Vyskytuje se převážně u starších lidí, častěji postihuje muže, zejména ty s řídkými vlasy nebo s pleší. Více ohrožení jsou jedinci se světlou kůží (fototyp I a II) a lidé, kteří byli po dlouhý čas vystaveni přímému působení slunečního záření. Důležitou roli hraje prevence aktinické keratózy, která zahrnuje ochranu kůže – vyhýbat se přirozenému i umělému UV záření a na nekryté části používat fotoprotektivní přípravky s dostatečně vysokým ochranným faktorem.

 

Příběh pacienta

 

Opalování bez krému mu přivodilo rakovinu

Pan Martin (72) z Prahy se celý život rád pohyboval na sluníčku, ale ochraně před žhnoucí hvězdou příliš neholdoval. Ani v nejprudším vedru se nemazal opalovacím krémem i proto, že se při práci televizního reportéra nemohl lesknout před kamerou. Již před dvaceti lety tak začal trpět kožními potížemi, které vyústily ve vážnější formu rakoviny kůže.

portrét vousy 3.jpeg
Foto poskytnuto se svolením p. Martina

„Asi před dvaceti lety se mi na obličeji začaly objevovat malé vřídky. Nijak mě nebolely a neobtěžovaly, takže jsem to neřešil,“ říká Martin. Kromě nich mu na obličeji „vyrašily“ i malé červené terčíky, které jeho lékař identifikoval jako bazaliomy, což jsou nejčastější nádory kůže. „Jejich léčba byla ale vždy jednoduchá, zkrátka jsem šel k chirurgovi, který mi je vyříznul, podobně jako se to dělá u mateřských znamének,“ popisuje Martin, který značnou část života pracoval v televizi a později jako tiskový mluvčí.

Jak sám říká, o svou pleť se nikdy moc nestaral, přestože ji má světlejšího, tedy citlivějšího typu. „Pracoval jsem v médiích v době, kdy bylo nutné se před kameru nalíčit, takže jsem měl na sobě denně vrstvu make-upu a pudru, a když jsem chodil ven, nenapadlo mě, že bych se měl namazat opalovacím krémem,“ přiznává. Krém vynechával i při svých cestách do zahraničí, a to i do zemí, kde je slunce opravdu intenzivní. „Nemazal jsem se tak nějak z principu. Nikdy jsem neholdoval ‚chytání bronzu‘ na pláži, to mě srdečně nebavilo. To jsem si na sluníčku raději zahrál tenis nebo naštípal dříví, no a k tomu se člověk krémem prostě nenamaže,“ vypráví Martin.

Tyto faktory u něj podle lékařů nakonec vyústily v aktinickou keratózu. Tu mu poprvé diagnostikovali před osmi lety na dermatologii, kam vyrazil kvůli úplně jinému problému – bazaliomu, který se nehojil. „Paní doktorka na dermatologii rozpoznala, že trpím i aktinickou keratózou. Neléčili jsme to nijak intenzivně, při kontrole mi vždycky maximálně ošetřili ten stroupek. Párkrát jsem také byl na ošetření tekutým dusíkem, kde mi lézi vypalovali,“ vzpomíná si. Zpětně jej mrzí, že o svou pleť nepečoval trochu lépe, choroba mu nakonec zasáhla obličej i ramena. „Není to úplně příjemný pocit, vidět svoji tvář s vyrážkou každý den v zrcadle. Děti se občas ptaly, co to mám na obličeji, dospělí to přešli mlčením,“ popisuje Martin. V jeho případě aktinická keratóza postupně přešla do tzv. spinaliomu, což je ještě nebezpečnější typ nádoru kůže.

Spinaliom už může metastázovat, a pro pacienta tak představuje daleko větší nebezpečí. To se v Martinově případě naštěstí nestalo – lékaři nádor chirurgicky odstranili včas. Na svou kůži nyní dbá mnohem více, bez opalovacího krému na sluníčko nevyjde a také si pořídil klobouk.

 

rakovina zdraví
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.