Měnová odluka byla faktickou
a definitivní tečkou za ČSFR

Měnová odluka byla faktickou
a definitivní tečkou za ČSFR

8. 2. 2013

Logickým důsledkem rozpadu České a Slovenské federativní republiky, z níž 1. ledna 1993 vznikly dva nástupnické státy, byla i měnová odluka. Aktiva, pasiva a rezervy byly součástí majetku federace, k jehož rozdělení přistoupily obě vlády podle zákona z roku 1992. Národní měny, česká a slovenská koruna, začaly platit před 20 lety (8. února 1993) zpočátku ve formě okolkovaných československých bankovek.

V odborných kruzích se již v roce 1992 diskutovalo o tom, že měnová odluka je nezbytná. Důvodem byla odlišná ekonomická situace obou zemí i různé perspektivy vývoje. Řízením odluky a posléze i zavedením české měny byl pověřen tehdejší zástupce viceguvernéra Státní banky československé Pavel Kysilka. Vznik měn byl provázen dvěma kroky: ustavením emisních bank jako centrálních institucí (nástupkyň SBČS) a osamostatněním peněžních oběhů.

Kolkování vyšších bankovek

Plynulé zvládnutí této změny podpořila řada legislativních opatření. Koncem roku 1992 byl v České národní radě přijat zákon o České národní bance, který určil, že peněžní jednotkou je koruna česká (Kč), a upravil řízení peněžního oběhu. Byla jmenována bankovní rada v čele s guvernérem Josefem Tošovským. V únoru 1993 rozhodly Poslanecká sněmovna ČR a Národní rada SR o kolkování bankovek, jímž se měly v přechodném období měny odlišit.

Okolkovány byly bankovky vyšších hodnot (100, 500 a 1000 Kčs), nižší bankovky byly částečně ponechány jako společné. Celkově byly v Česku a na Slovensku okolkovány původní československé bankovky za přibližně 50 miliard korun. Oběživo si země rozdělily v poměru 2:1 ve prospěch Česka. Systém kolkování nebyl novinkou, použil ho již v roce 1919 ministr financí Alois Rašín, když na území s válkou rozvráceným hospodářstvím zavedl měnovou reformu.

Elegantní bankovky i mince

Zhruba do čtyř měsíců po odluce přišly do oběhu nové mince. Vzhledu bankovek se zhostil nedávno zesnulý grafik Oldřich Kulhánek spolu s rytcem Milošem Ondráčkem. Z jejich dílny vyšly návrhy, které obstály i ve světě. Oficiálně potvrzenou krásu měla například i kovová dvoubarevná padesátikoruna z roku 1993, která získala mezinárodní ocenění mince roku. První slovenská bankovka (50 Sk) přišla do oběhu koncem srpna 1993. Autorem tamních návrhů byl malíř Jozef Bubák.

Vzhledem k nevelkým devizovým rezervám a vnější nesměnitelnosti korun uzavřely ČR a Slovensko 4. února 1993 Platební smlouvu. Platební styk začal fungovat přes clearingový účet centrálních bank – za obchody uzavřené před rokem 1993 se platilo Kč a Sk v poměru 1:1, ceny pozdějších dodávek byly přepočítávány podle kurzu měn k evropské zúčtovací jednotce ECU (předchůdce eura). Od října 1995 se platby prováděly prostřednictvím konvertibilních měn, k nimž Kč a Sk začaly patřit.

Česku koruna, Slovensku euro

A jak oba státy z měnové odluky vyšly? Počáteční nastavený kurz 1:1 se brzy ukázal jako neudržitelný, takže už v červnu 1993 musela slovenská centrální banka devalvovat o deset procent. Předpovědi o propadu ekonomiky u východních sousedů se ale nepotvrdily. Při české měnové krizi v květnu 1997 bylo zrušeno fluktuační pásmo a pevný kurz nahrazen řízeným floatingem (plovoucím kurzem). Slovenská měna přešla na plovoucí kurz po devalvačních tlacích v roce 1998.

Novou etapu začalo Slovensko psát v lednu 2009, kdy se stalo členem eurozóny (Sk nahradilo euro). Český premiér Petr Nečas se naposledy vyjádřil, že vláda zatím nebude stanovovat datum vstupu do eurozóny. Nastupující prezident Miloš Zeman prohlásil, že přijetí eura před rokem 2017 je nereálné.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.