Pohlaď mě

Pohlaď mě

8. 2. 2013

Pohlaď mě pohledem,
rukou či květinou,
jen mi tím neříkej,
že musíš za jinou.

Pohlaď mě třeba teď,
paprskem slunečním,
pohlaď mě úsměvem,
o kterém jenom sním.

Pohlaď mě očima
a jinam nekoukej,
bolístky v duší mé
něžně mi pofoukej!

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
Nevím, co ještě psát. Vše bylo již vysloveno v předchozích komentářích.
Olga Štolbová
Krásné verše,Jitko.Ty umíš i ze smutné nálady udělat kouzlo a pohladit.
Jarmila Peerová
Ráda chválím,je to moc krásné a myslím si přesně to,co obě děvčata.Vystihla to naprosto přesně.Zaznívá velká touha po lásce a naději ve šťěstí...určitě jedna ze Tvých nejhezčích básní...
Zuzana Pivcová
Je to, Jituš, typ básně, který Ti jde nejlépe. Vlastně, řekla bych, že to snad ani není báseň, zkrátka otevíráš srdce a to mluví.
Nina Šachová
Krásně napsaná, něžná, poetická a přitom tak bolavá touha po křehkém, pomíjivém štěstí.