Prostě mě to jinak nedá, čas tulipánů je tady. Je to asi nejkrásnější čas jara vůbec, ale já zalétám zpět do dětství, a hlavně mládí. Jak už jsem několikrát tady psala, bydlela jsem v činžáku v centru Plzně, ale hned za rohem je park, kde trávník zdobily obrazce tulipánů. Ještě dnes si vzpomínám na krásu, která mě prostě učarovala.
Je to již 56 let zpátky, co bydlím jinde, tuilipány máme v předzahrádce, právě se rozvily do krásy a já je chodím obdivovat, někdy je i pochválím, někdy mi ukápne slzička, prostě je mám hodně ráda, snad jen doba jejich květu by mohla být delší, pro naši radost, ale i radost kolemjdoucích.
Vůně jara a specifická vůně tulipánů mě vrací zpět, tam, kde jsem byla šťastná, spokojená a snad i úspěšná. Dnes mám jiné, méně náročné cíle, je ale faktem, že je někdy nestíhám. Na MDŽ jsem dostala od ženy jednoho našeho vnuka kytičku tulipánů. Je to nejlepší "holka" z naší rodiny, když nepočítám naši osmiletou vnučku Emmičku. Nejde o tu kytičku, která mi udělala radost, ale vůbec o přístup mladé generace k nám starším.
Tulipány červené, fialové, bílé,
děkuji vám všem, za společné chvíle.
