Popeleční středou začíná v katolické tradici postní doba - příprava na slavení Velikonoc. Šestačtyřicátý den před Velikonoční nedělí naopak končí masopust a doba hodování. Smyslem postu je duchovní očista člověka. V českých a moravských kostelích se konají mše, na kterých se uděluje takzvaný popelec. Věřící dostanou na čelo označení popelem jako znamení kajícnosti.
Například pražský arcibiskup Dominik Duka povede večer mši v katedrále sv. Víta. Přijetí popelce, který se uděluje již od konce 11. století, je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby.
Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi jedinými dny přísného postu. Věřící by neměli jíst maso a měli by vynechat jedno ze dvou hlavních jídel dne. Odřeknutí si dobrého jídla, pití a zábavy by nemělo být cílem, ale prostředkem pro ztišení se a také k povzbuzení k dobrým skutkům.
Pražské arcibiskupství sdělilo, že dnešek bude také ve znamení uměleckých akcí. Jednou nejzajímavějších událostí v pražské arcidiecézi je Popelec umělců v akademické farnosti Nejsvětějšího Salvátora. Interiér kostela během postní doby jedinečným způsobem promění kolekce postních obrazů Patrika Hábla, která dočasně nahradí všechny oltářní obrazy. Háblovy monotypy navazují na starobylou tradici zahalování uměleckých děl v postní době a dynamické vyměňování obrazů v kostele podle různých liturgických dob či svátků.
Velikonoce, letos připadající na přelom března a dubna, jsou nejdůležitějšími svátky církevního roku. Připomínají Ježíšovu smrt na kříži, podle křesťanské víry oběť za lidské hříchy.
