Předjaří

Předjaří

16. 2. 2013

Krajina dospává
svůj zimní dluh,
než míza vytryskne
z hvozdů a luh.

Peřinou přikrytá,
čeká na Matěje,
že potom na pouti,
se na něj usměje.

A skřivan vrátí se,
musí si vrznout,
vůbec se nebojí,
že může zmrznout.

Sluníčko skrz mraky
občas se usměje,
pak zase schová se,
však se nic neděje.

Všichni se těšíme,
zas přijde jara čas,
a kvítí rozkvete,
všude, i uvnitř v nás.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
S obvyklým pozorovacím talentem dáváš jako agent cestovky lákavou jarní nabídku.
Olga Štolbová
Také se těším na jaro a už chodím nedočkavě po zahrádce a hledám co se kde klube na svět a zároveň se o všechny ty rostlinky bojím,protože je přece jen brzy.A tys to,Jitko, tak hezky srovnala do veršů.Závidím a děkuji.
Jiří Libánský
Takové malé připomenutí, že brzo se setkáme s příznaky blížícího se jara.