Blíží se Vánoce. Nela napsala Ježíškovi dopis. Ona ho teda vlastně jenom namalovala, protože psát ještě neumí. Chtěla by panenku. Má sice už tři. Janičku, ta je chodící, Věrku, ta je mrkací a takovou měkoučkou Dorku, co jí ušila babička. Taky má medvídka Brumlu a spoustu maličkých panenek. Ale ona by chtěla velkou panenku, co vypadá jak opravdové miminko a čůrá. Takovou má Eliška. A Nele se moc líbí a taky by ji chtěla.
Maminka moc dobře ví, co Nela namalovala. Velikou čůrací panenku koupila, ale je potřeba ji dobře schovat, aby ji Nela nenašla ještě před Vánoci. To by potom pod stromečkem nebylo to pravé překvapení. Kam bych tak velkou krabici schovala, přemýšlí maminka. Už to mám. V předsíni je taková skříň na všechno. Je v ní žebřík, žehlicí prkno, kyblík a smeták, krabice s botami, brusle, sáňky, nafukovací kánoe, kýbl s barvou, vysavač, bedna s nářadím a spousta důležitých věcí, které je doma třeba. Tam Nela určitě hledat nebude.
Maminka má teď moc práce. Všechno nakoupit a připravit na Vánoce. Uklidit, vyprat záclony, napéct pečivo, koupit kapra. A zabalit dárky. Už má zabalenou kravatu pro tatínka a hrneček pro babičku a šachy pro dědečka a buldozer pro Frantu. A teď ještě potřebuju zabalit tu panenku pro Nelu. Jejda. Kam já jsem ji schovala? Prohledala skříň v ložnici. Podívala se do úložného prostoru pod válendu. Není. Ta krabice s panenkou není. A zítra už je Štědrý den. Proč já jsem jenom zapomněla, kam jsem tu panenku dala, běduje maminka. Unavená padla do postele jako kámen do vody.
Panenka ve skříni pláče. Zítra je Štědrý večer. A maminka na mě zapomněla. A Nela bude taky smutná, protože pod stromečkem mě nenajde. I když panenka má tenký hlásek, přece jenom ji uslyšely hračky v dětském pokoji. Medvídek Brumla řekl ostatním hračkám: Musíme panence pomoci. Pojďte, jdeme na to. A tak jdou.
Všude je tma a ticho. Otevřou potichu tu velkou skříň. To je ale nadělení, ta panenka je tak dobře schovaná za všemi těmi věcmi. No, nedá se nic dělat, musíme ji vysvobodit. Tygr odtlačil krabici s botami. Vláček vyvezl kýbl a smeták. Šašek Vašek posunul vysavač. Panenka Dorka odtáhla krabici s tenisovými pálkami a na její místo panenka Věrka přetáhla kufr. Plyšový pes Amor na něj dal bedýnku s nářadím. Pomaličku, ale jistě, už se k panence dostávali. Největší překážkou je tady ten těžký žebřík. Jak to uděláme? Pojďte, opřeme se do toho žebříku všichni. A tak udělali. Za panenku Janičku tygr, za tygra šašek Vašek, za Vaškem byl Brumla, vláček, plyšová kočka, pes Amor, hasičské auto, závodnička i žába na klíček. Ti všichni se opřeli a snažili se žebřík odsunout. Ale asi zatlačili moc, protože žebřík s rachotem vypadl ze skříně na podlahu. To byla rána. A ta rána vzbudila maminku.
Hračky se musely honem schovat, tak se rozprchly do dětského pokoje. Nikdo přece nesmí vědět, že ony v noci ožívají. Maminka běží do předsíně, co se to tady děje? Co to je? Proč ten žebřík a další věci vypadly ze skříně? Jejda. To je přece ta krabice s panenkou. To jsem ráda, že jsem ji našla. Všechno je zachráněno. Maminka honem nastrkala vše zpět do skříně. Pak zabalila krabici s panenkou do vánočního papíru, převázala stužkou a mohla pokračovat ve spánku.
Už je tu Štědrý den. Zatímco Nela a Franta byli s babičkou na procházce, tatínek nazdobil stromeček. Maminka připravila vánoční stůl a pod stromeček dala zabalené dárky. Když se pak po večeři balíčky rozbalovaly, všichni měli velkou radost. A to byste měli vidět, jakou radost měla Nela z nové panenky! Běžela k oknu a do tmy volala: Děkuji, Ježíšku!
