Co bylo, co zbývá

Co bylo, co zbývá

15. 3. 2013

Co bylo včera,
to už dneska není,
kde byla láska,
čeká odloučení,
kde byl tvůj vesmír,
hrozivá je díra,
volně jsi dýchal,
dnes tě tíha svírá.

Snažím se chápat,
jde to občas ztěžka,
mečem se bráním
jako druidská kněžka,
zážitky krásné
paměť občas smývá,
tvořím dva sloupce:
bylo - ještě zbývá.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Dokud jsou sloupce dva, řeka se vylévá...
Jiří Libánský
Myslím, že do řeky, co se nevylévá z břehů máš ještě daleko. Stále plný průtok. To je hukot peřejí až mi zaléhají uši. :-)
Olga Štolbová
Zuzano věřte,stále toho zbývá moc,moc.Nikdy není na nic pozdě a nejen láskou živ je člověk. I když - láska přece kvete v každém věku. A jak napsala Nina,být klidnou řekou,co se nevylévá z břehů,je krásné odpočinutí a velké štěstí. Přeju pohodu a stále krásné básně,to Vám jde nejlíp.
Hana Procházková
Zuzko, přeji Ti , aby "inventura" života přinesla ještě mnoho na straně "zbývá" a stále jsi uměla nacházet krásné verše.
Nina Šachová
Tak tohle |Ti Zuzko, nezávidím. Prožívaly jsme to všechny určitě mnohokrát životě a já jsem dnes šťastná, že mě tyhle bolavé rány už míjejí. Jak jsem nedávno napsala v básničce: Jsem klidná řeka, co se nevylévá ze břehů...