Při světle voskovic
jeví se mi svět lepším
a tak to já mám se vším.
Ten pramen vlasů a bledá líc
na tvojí kresbě cizích krasavic
kreslených perem na pergamenu
nekreslíš mě, kreslíš jinou ženu.
Chtěla jsem všechno a nemám nic
Není to dlouho, já měla jsem víc
proč nejsi se mnou, marně řeším
na tvoji kresbu zbytečně se těším.
Při matném světle voskovic
nemá už život valnou cenu
nelíbáš mě, líbáš jinou ženu.
Chtěla jsem všechno a nemám nic
Stačila malá lež nic víc
teď smutně hlavu věším
květina bez vody a ty sis nevšim.
To matné světlo voskovic
v kapse mám prošlou měnu
nemiluješ mě, miluješ jinou ženu.
Chtěla jsem všechno a nemám nic
Jen v pouhém světle voskovic
jeví se mi svět lepším
bez lásky utíkám před vším.
Chtěla jsem všechno a nemám nic
Villonská balada.
Tato forma balady užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového), refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání.
Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén).
Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén). To jsem použila já.
Povinná slova: svět pramen květina lež kresba