Trní

Trní

8. 3. 2013

Trní je překážkou mezi námi a krásou.
Člověk, který chce krásu uchopit
se nejdříve zraní
a teprve tehdy, když trním projde,
krása mu sama klesne k nohám.
Určitě by si ji nikdo nevážil,
kdyby to bylo jednoduché.
Kdo si chce přivonět a trní nedbá,
ublíží si a je zraněn na vždy.
Ne tím, že si krásy nevážil,
ale tím, že je sobecký a chtivý.
Nic není zadarmo a ty to nechceš vědět.
Pamatuj si to a všechno i život,
budeš mít jednodušší
i když nikdy bez překážek.
Nezbavíme se trní a je to dobře.
Pokud nebude mezi námi a krásou vůbec nic,
tak sami zničíme všechny krásy světa.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Nina Šachová
Moudré a pravdivé.
Olga Štolbová
Nic není zadarmo - to je asi nejdůležitější část této básně v próze.Když člověk překoná překážky,které život přináší,pak dokáže vnímat a vážit si krásy a všeho pěkného kolem sebe.Haničko,hezké a pravdivé.Díky
Zuzana Pivcová
Je to velmi moudrá a krásně, až mysticky napsaná úvaha, Hani. Já bych úplně neřekla, že se musí člověk vždy napřed zranit, aby pak uchopil krásu. Abychom si uvědomili, abychom cítili něco jako krásné, musíme mít v sobě uložen obraz něčeho prožitého odlišného. Anebo naopak u něčeho, co jsme brali jako "normálku", pak teprve, když to pomine, si uvědomíme, jak to bylo vzácné. Tedy, člověk by asi měl žít tak, aby neškodil sobě i druhým, a vážit si krás světa kolem sebe, který je nám v téhle podobě dán jen velmi dočasně, navíc ještě každému jinak.