To se těším, jak si odpočineme. Tuto větu vyslovil starší pán po vystoupení z letadla v Ostravě. Cože? O čem to mluví? Spolucestující se po něm dívali překvapeně, pobaveně. Vracel se totiž z dovolené u moře, šlo charterový let plný klientů různých cestovních kanceláří.
Jeho žena odpověděla: „Jo, celý týden budeme jen ležet a číst, že?“
A pán přikyvoval.
Spolu s nimi dovolenou trávil jejich syn, snacha a tři malé děti.
„Jistě, že s nimi jsme rádi. Měli jsme velký apartmán se soukromým bazénem, syn půjčil velké auto, jezdili jsme na výlety. Když si mladí chtěli vyrazit, hlídali jsme děti. Jen už na nás po deseti dnech toho ruchu a hluku a výletů bylo moc. Uvědomili jsme si, že už jsme na tak aktivní dovolenou asi staří. Ale hlavně, co mě překvapilo, bylo to, že syn neustále pracoval. On několikrát denně koukal do notebooku, něco vyřizoval. A snacha zcela běžně telefonovala a řešila pracovní záležitosti. Copak je to dovolená? Byli unavení a nervózní stejně jako v běžných dnech,“ vyprávěla žena jedné ze spolucestujících.
Dovolená pro mnoho lidí v posledních letech ztratila původní smysl. Neodpočívají na ní. Buďto ji pojímají aktivně a jsou pak unavení z toho, co všechno viděli a zažili. Nebo na ní plní pracovní povinnosti a nedokážou se úplně odpojit od běžného způsobu života.
Podle nejnovějšího průzkumu portálu na porovnání mezd Platy.cz si většina lidí bere práci sebou i na dovolenou, konkrétně na ní alespoň někdy pracuje šedesát jedna procent Čechů. Jen třicet devět procent se jich na dovolené dokáže zcela odpojit od pracovních záležitostí.
Průzkum ukázal, že šest procent lidí si dokonce na dovolené pravidelně, tedy téměř každý den udělá čas na pročtení pracovních e-mailů a zjistí, co se děje v zaměstnání. Třicet šest procent uvedlo, že na dovolené pracuje v případě, že je někdo z kolegů či nadřízených kontaktuje a o něco důležitého požádá.
„Souvisí to s tím, že technologie nás udržují v permanentní dostupnosti a my jsme si na zvykli mnohdy víc, než si sami připouštíme. I když to často není nutné, kontrolujeme poštu nebo reagujeme na zprávy, jen abychom neměli pocit, že nám něco uniká. Tento tlak ale často pramení z nás samotných,“ komentoval výsledky průzkumu Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz, součásti společnosti Alma Career.
„Tak takhle jsem si život v penzi fakt nepředstavovala,“ vykřikla nedávno sedmašedesátiletá Blanka, když si její muž každé ráno na dovolené v Chorvatsku otevřel ke snídani notebook. „Oba jsme odešli do penze, ale manžel ještě na půl úvazku pracuje. Jenže on je tak zodpovědný a do práce zažraný, že ho kolegové a šéfové využívají. On je vždy při ruce, ochotný cokoli udělat. Dělá v IT technologiích, neustále se v oboru vzdělává, chce držet krok s mladými. Na jedné straně je to obdivuhodné, na straně druhé otravné. Věk je znát, hlásí se různé neduhy, ale on se tváří, že zvládá to, co čtyřicetiletí chlapi. Takže naše dovolená i běžné dny jsou stále stejné. On kouká do počítače a telefonuje a já čekám, že si někam vyjdeme. V Chorvatsku se nic nezměnilo. On pracoval a já chodila na vycházky, ležela sama na pláži. Když jsme si večer vyšli, usínal v restauraci, protože je samozřejmě ze svého životního stylu unavený,“ vypráví.
Velmi často na dovolené pracují lidé středního věku, kteří mají rodiny. Otcové, kteří se snaží vše zajistit, zafinancovat. „Přistihl jsem se, že na dovolené přemýšlím, kolik mě to všechno stálo a tvořím si plány, jak vydělat, co jsme tam utratili. Po nocích jsem si domlouval s kolegou práci navíc, abych něco po návratu vydělal,“ říká třiačtyřicetiletý Adam, otec tří malých dětí a majitel vysoké hypotéky, který však s rodinou každý rok jezdí na letní i zimní dovolenou do zahraničí a běžně na nich pracuje.
Průzkum ukázal, že lidé s vysokými platy a vysokým postavením v práci pracují na dovolené výrazně častěji než lidé s nízkou mzdou. Nejméně si od práce odpočinou vrcholoví manažeři. Jen deset procent z nich uvedlo, že během dovolené nepracují vůbec. Naopak nekvalifikovaní pracovníci odpočívat umí, těch nepracuje během volna sedmdesát tři procent.
To, že lidé přestávají umět odpočívat a nudit, označují psychologové za celospolečenský jev. Týká se jak mladších ročníků, tak i těch starších. Dochází tak k paradoxním situacím, jako je třeba tato, která se nedávno odehrála v partičce Čechů na jednom řeckém ostrově,
„Tak dělejte, neloudejte se, jinak to nestihneme,“ křičela dáma s batůžkem na přátele, kteří před apartmánem dopíjeli kávu.
„Jsem na dovolené, tak se nebudu honit,“ řekl jeden z nich.
„Jsi v penzi, odpočíváš celý rok, tak na dovolené makej,“ odpověděla.
