Přišel jsi bez ptaní,
byl jsi trochu sám,
v úsměvu svítání,
ve tmě nepoznán,
přišel jsi potichu,
kroky nezazněly,
pod nebem bez hříchu
jsme se líbat směli.
Dal jsi mi do dlaní
hrst svých něžných slov,
kdo se jim ubrání,
pálí jako kov,
dal jsi mi do vlasů
drobnou sedmikrásku,
naději do časů,
v nichž jsme ctili lásku.
Vcházíš a odcházíš,
všechno je dnes dál,
city mé rozházíš,
bez koruny král,
pozvolna odplouváš
jako to, co není,
ve snu se omlouváš,
těžké probuzení.
