Hádka

Hádka

13. 3. 2013

Vodopád výčitek
a blesky srší z očí,
ruce se začnou třást,
když hádka zaútočí.

Vkrade se nepozvána,
potřísní dobré v nás,
duše se zatetelí,
když slyší její hlas.

A tak, jak přišla,
pak zase odchází,
a vzduch se vyčistil,
od života nesnází!

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Chodorová
Já se taky nerada hádám a dost mě to ubližuje,ale někdy to prostě jinak nejde,zvláště,když mě někdo obviňuje z něčeho,co jsem neudělala,nemám potom sílu mlčet,to bych potom brala jako svoji prohru,kdybych na to nějak nereagovala,žiji s jedním mužem 45let a někdy je to opravdu nadlidské úsilí to ustát,protože nesnáším lež a jiné přetvářky.Každý z nás to má asi opravdu jinak,ale děkuji za vaše názory.
Jiří Libánský
Možná někdo hádky k životu potřebuje. Zatím se mi celkem dobře daří se jim vyhýbat. Já je k životu nepotřebuji. Nedokážu někomu říct něco špatného a zlého, pokud si to oněm nemyslím. A když si to myslím, tak se s ním už nemohu usmířit. Nepochopím, jak se dva lidé mohou třeba políbit a nebo pohladit, když si někdy před tím nadávali sprostými slovy, chtěli si ublížit. Přetvařují se? Asi to má každý jinak. (Omlouvám se, že píši o hádkách a ne o povedené a výstižné, dobře čtivé básni. )
Nina Šachová
Hádky nám především ubírají moc životní energie, ale k životu prostě patří.
Jarmila Peerová
Prý opravdu hádka pročistí vzduch,ale po ní by mělo přijít krásné usmíření....to by se mi zdálo správné a romantické,žel,asi to tak vždy není.Napsala jsi to dobře,souhlasím se Zuzkou...
Zuzana Pivcová
Sama hádky nemám ráda, ale vím, že někteří mají "italskou domácnost" a nevadí jim to. Máš to působivě zpracované.