Dub u Debeřského potoka, zkoušený časem, rozmary počasí i požáry, odolává a je tichým svědkem událostí dobrých i zlých. V tom, aby jeho větve držely a strom se nerozlomil, mu pomohl člověk, který ho opatřil a zpevnil ocelovými pouty.
Kdo by neznal pověst z šera dávných českých dějin o přemyslovském knížeti Oldřichu, který při projíždění na koni zdejšími lesy zahlédl u studánky pod dubem pradlenku Boženu, zamiloval se do ní a vzal si ji za ženu? Boženina studánka je výše ve svahu nad dubem. No a teď po tisíci letech dostal od svých obdivovatelů téměř 10 tisíc hlasů a pyšní se titulem Strom roku 2025.
Jako když do mě střelí, hodila jsem ze samé radosti hned ráno do batůžku pár nezbytných věcí a už mě autobus vezl směr Peruc se stromem se pozdravit.
Kolem krásně opraveného zámku v Peruci jsem sešla k Boženině studánce a dále k dubu. Klid, který jsem tam čekala, se ovšem nekonal. Pod stromem se právě hemžili roztomilí skřítci z Lesní školky, kteří tam měli slavnost a přišli strom pozdravit, zrovna tak jako já.
Výlet jsem si prodloužila o procházku po NS Perucko Přírodní památkou V Hlubokém. Byl krásný den, spadané suché listí mi chrastilo pod nohama. Chrastilo a chrastilo, až jsem došla do vesničky Chrastín. Tady jsem z modré přestoupila na žlutou turistickou značku a vydala se k rozhledně Stradonka. Ta stojí od roku 2009 na náhorní planině nad vsí Stradonice. V pozdní době halštatské se tu nacházelo opevněné hradiště, z něhož se dochoval viditelný val o délce půl kilometru. Za dobré viditelnosti je odtud krásný výhled na České středohoří. To však nebyl případ dnešního dne. Bylo sice slunečno a teplo, leč obzor se středohorskými kopečky se ztrácel v oparu. A mně nezbylo, než seběhnout dolů pod kopec do Stradonic, vyhledat na konci vesnice autobusovou zastávku a vrátit se domů.
Na výsledky ankety se můžete podívat zde.
