Český průmysl nemá ve své historii mnoho tak významných mužů, jakým byl Vincenc (Čeněk) Daněk. Konstruktér, podnikatel, továrník a v letech 1861–1864 také poslanec říšského sněmu se zaměřoval především na výrobu zařízení pro cukrovary. To ale zdaleka nebylo všechno. Podílel se například i na založení České spořitelny a měl také coby mecenáš velkou zásluhu na renovaci pražského orloje v letech 1864–1865. Strojírenské práce se totiž prováděly v jeho továrně v Karlíně.
Jméno ukryté ve zkratce ČKD
Jako úspěšný průmyslník, jehož firma dodávala zařízení třeba i pro pivovary, lihovary nebo doly, nechal podnikání v 70. letech 19. století a usadil se na venkově. Jeho jméno je sice dodnes skryto v názvu někdejšího kolosu ČKD (Českomoravská Kolben Daněk), jenže v době jeho vzniku v roce 1927 už Daněk nežil.
Rodák z Choltic na Pardubicku (1826), syn místního sládka, po studiích na vídeňské a pražské technice začínal jako konstruktér u pražské firmy Breitfeld & Evans. Už o dva roky později koupil se starostou Karlína Josefem Götzlem strojírenský závod, který pod názvem Daněk & Co. začal vyrábět především stroje pro prudce se rozvíjející cukrovarnictví. Po několika letech se „vrátil“ ke svému někdejšímu zaměstnavateli, ovšem už jako spolumajitel nově založené akciové společnosti Breitfeld, Daněk a spol. Ta se později stala jednou z hlavních součástí koncernu ČKD.
S Kolbenem se zřejmě nepotkal
Daněk je proto často spojován s dalším významným českým průmyslníkem Emilem Kolbenem. Ten byl ale o téměř čtyřicet let mladší a je pravděpodobné, že se tito muži osobně nesetkali.
Za zásluhy o budování průmyslu získal Daněk v roce 1878 rytířský titul s přídomkem von Esse (z výhně). Zemřel na svém zámku v Líšně u Benešova 19. března 1893, tedy před 120 lety.
