Dávat a brát

Dávat a brát

2. 4. 2013

Tak blízcí a tak vzdáleni,
tak šťastni a tak lhostejní,
je lepší dávat nebo brát,
ptala jsem se už kolikrát.

Podej mi ruku a pojď blíž,
copak mé srdce neslyšíš,
lepší je dávat, než-li brát,
říkala jsem ti kolikrát.

Často býváme zmámeni,
to není dobré znamení,
musíme dávat, nejen brát,
říkala jsem ti tolikrát.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Dávat je vlastně štěstí,vždycky i získáváme.
Jarmila Peerová
Napsala jsi to Jituško naprosto přesně a vím,že dávat,znamená vidět i pravou radost obdarovaného.A takové jiskřičky v očích nejsou vůbec k zahození...díky
Jiří Libánský
Já se dostávám často do situací, kdy při dávání mám pocit, že víc získávám a nebo vůbec nejsem schopen určit, zda se jedná o dávání a dostávání. Je to zapeklité. Ale stejně je asi nejlepší, když mají dva lidé zároveň pocit obdarování. Báseň se povedla a toto téma hezky nakousla.
Nina Šachová
My,ženy, jsme dostaly do vínku více rozdávat a obdarovávat, než dostávat zpět. Tak to prostě je. Pak jsme vděčné za každý kousíček něhy nebo štěstíčka od druhých.
Jana Šenbergerová
Ideální je, když dávání i braní jsou v rovnováze, ale to se nemusí vždy podařit. Dáváme-li srdcem, vždycky dostaneme. Pěkné zamyšlení...
Zuzana Pivcová
Jsem také z těch, kteří zdánlivě víc dávají než berou. Problém vypadá jednoznačně, ale někdy tak černobílý není. Dávám, obdarovávám, ale zároveň si tím i beru pro sebe - pocit vlastního uspokojení, vlastní potřebnosti, dokonce důležitosti. Je to zapeklité. Ale napsala jsi to moc hezky.