Divoký saxofon

Divoký saxofon

15. 4. 2013

Saxofon do noci
divoce lkal,
ty jsi se můj milý
na jinou smál.

A já tam seděla,
se srdcem v uzlíčku
a tiše plakala
tu naši písničku.

Z pódia zazněly
vítězné fanfáry,
za víčky rosu mám
a duši na cáry.

Najednou stojí tam
pár modrých očí,
smím prosit říkají,
z nich hlava se točí.

Saxofon do noci
tklivě se bouří,
mé srdce najednou
po lásce touží.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Když zavřu oči, slyším ho a cítím, co vaše srdce cítilo...
Marie Bartošová
HEZKÉ!!!
Jarmila Peerová
Tedy Jituško,to se Ti náramně povedlo.Moc,moc se mi to líbí,chválím i když je to smutné obsahem,ale život není vždy jen veselý...ale konec je už zase nadějný,,díky
Nina Šachová
Překrásná citová básnička, Jitko.
Zuzana Pivcová
Máš to moc hezky zpodobněné a ani se nedivím, protože saxofon vyvolává velké emoce, alespoň u mne, a to ani nemusí být jeho hudba spojená s něčím, co mě uvnitř bolí. A pár modrých očí a Smím prosit by nebyly marné.
Jitka Chodorová
Prosím redakci,aby odstranila v první sloce čárku nad slovem lkal,děkuji.