K největšímu českému menhiru

K největšímu českému menhiru

21. 8. 2014

Megalitické památky, jako je třeba Stonehenge, přitahují svou tajuplností – ale nemusíme za nimi ani tak daleko. Až na výjimky sice české megality nejsou tak mohutné, dýchá z nich však totéž tajemství: jak a proč dávní obyvatelé Evropy pohybovali obrovskými kameny, když podle učebnic měli mít dost co dělat s tím, aby si primitivními prostředky uhájili holé živobytí. Největší u nás se jmenuje Kamenný pastýř a najdete ho kousek od Slaného.

Prst ukazující k nebesům

Kamenného pastýře rozhodně nepřehlédnete. Nejen proto, že je vysoký úctyhodných 3,5 metru, ale také proto, že stojí v rovinaté a bezlesé krajině. Nejvýraznější je během vegetační sezóny: ze zelených nebo zlatých polí se k nebi tyčí černý křivý prst na špici lemovaný bílými skvrnami ptačího trusu. Je od něj výhled ke klobuckému kostelu. Podle pověsti se k němu pomalu přibližuje při každém zvonění kostelního zvonu a až se s ním střetne, nastane konec světa.

Kámen je vytvořen z železitého pískovce, který se tu v okolí nikde nevyskytuje. Když se už v předminulém století rozhořela mezi geologem J. N. Woldřichem a archeologem J. L. Pičem diskuse o tom, zda je Kamenný pastýř přírodního nebo umělého původu, byla u jeho paty kopána sonda. Tehdy se ukázalo, že objekt nemá s podložní skálou nic společného. Liší se složením a ani k ní nedosahuje, jeho základna je mnohem výš ukotvená v sypké hlíně. O umělém původu tedy lze jen stěží pochybovat, přesto se o něj oficiální archeologie moc nezajímá a dokonce ani nepodléhá památkové ochraně.

Pravěká observatoř?

Původ i účel kamene je neznámý. Něco málo naznačují nálezy v jeho okolí. Začátkem 20. století tu byly vyorány další dva menší kameny a místní pověsti o menhiru dokonce mluví jako o Pastýři se stádem, protože jej prý kdysi obklopovalo celkem 12 balvanů. Mohlo by to znamenat, že šlo o větší objekt s astronomickou nebo kalendářní funkcí – podobně, jako britský Stonehenge.

Mezi novodobými romantiky je o kámen zájem především v čase rovnodennosti a slunovratů, kdy se prý v jeho okolí projevují tajemné podzemní energie.

Romantičtí amatérští badatelé menhiry často dávají do souvislosti s Kelty – ale zcela chybně. Záhadná megalitická kultura, která stavby z obřích balvanů budovala po celé západní Evropě, působila přibližně ve třetím tisíciletí před počátkem našeho letopočtu, tedy o mnoho dřív, než se Keltové objevili na scéně dějin. České menhiry jsou nejspíš nejzazším výběžkem rozšíření podobných staveb v severním Německu. Kultura, která je budovala, se šířila podél mořských pobřeží a řek. K nám patrně přišla po Labi a pronikala i proti proudu Ohře a Vltavy.

 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Také jsem o tomto článku nevěděla. Menhir jsme fotila celkem třikrát, poprvé k němu vedla jen vyšlapaná cestička v poli, podruhé byl obklopen lánem žlutě kvetoucí řepky a potřetí byl zasněžený. Ta zimní návštěva s jiskřivým sněhem rozhodně měla svoje kouzlo!
Zdenka Jírová
Omlouvám se autorovi, že jsem si nevšimla, že to napsal sám. Mohu jen dodat, že jeho kniha je velmi provokující pro všechny zvědavé lidi jako jsem já.
Zdenka Jírová
Právě jsem dočetla knihu Jana A. Nováka Tajemné Česko, z které jste asi také čerpal. Je to zajímavé téma, ve zmiňované knize jsou popsány i další menhiry v Čechách. Byla bych zvědavá, zd vědci někdy odhalí jejich původ nebo alespoň význam. A také kdy vlastně vznikly a jak to , že jsou roztroušeny po celé Evropě. Je těch otázek řada, všechny jsou zajímavé.