Je všudypřítomnou osobností české intelektuální společnosti. Jiřina Šiklová, doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, uklízečka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií svůj život zasvětila úsilí o politickou a sociální spravedlnost.
V pondělí 17. června oslaví 78. narozeniny.
Na Karlově univerzitě, kam se Šiklová vrátila po roce 1989, založila katedru sociální práce. V plánech přednášek na společenskovědních fakultách v celé zemi prosadila téma problematiky genderu, tedy vztahu mezi oběma pohlavími.
U ní v bytě také vznikla první knihovna Gender Studies, ze které se časem vyvinula největší knihovna tohoto tématu ve střední a východní Evropě. Angažuje se i v politice, v posledních letech několikrát kandidovala za Stranu zelených.
Za minulého režimu Šiklová organizovala transport exilové literatury z republiky a zpátky, spolupracovala s Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury Viléma Prečana v německém Scheinfeldu. V květnu 1982 ji spolu s řadou dalších osob obvinili z trestného činu "podvracení republiky ve spojení se zahraničním činitelem." Proces vyvolal velký negativní ohlas v zahraničí a pod tímto tlakem byl nakonec zastaven.
Organizační talent uplatnila i ve vězení, kam ji poslali nejdříve na deset let a nakonec tam strávila asi rok. Pro vězeňkyně uspořádala kurzy angličtiny a němčiny, zavedla ranní rozcvičky. Sama tento pobyt nazvala "zajímavým zúčastněným pozorováním".
Vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě UK v Praze (studium ukončila v roce 1958). V roce 1995 získala cenu Žena Evropy, která je v Bruselu udílena ženám, jež přispěly k integraci Evropy. O čtyři roky později medaili T. G. Masaryka I. stupně za zásluhy o republiku. Publikuje v desítkách odborných časopisů, je autorkou několika knih, například novějšího titulu Matky po e-mailu.
