Socha svobody: hrdý symbol
New Yorku i americké demokracie

Socha svobody: hrdý symbol
New Yorku i americké demokracie

3. 7. 2013

Anticky hrdá socha Svobody se zdviženou paží se vypíná na podstavci na newyorském Ostrově svobody a střeží ústí řeky Hudson už víc než století. Tento symbol New Yorku je americkou národní památkou. Ve čtvrtek bude socha znovuotevřena pro veřejnost po zpustošení města hurikánem Sandy v říjnu 2012.

Před uzavřením sochu o výšce 93 metrů a váze přes 200 tun navštěvovalo kolem tří milionů lidí ročně. Hurikán ji přímo nepoškodil, zdevastoval ale přístaviště, které denně používaly tisíce návštěvníků. Poničil také elektrické a telefonické instalace i přilehlé chodníčky.

Francouzský dar svobodné Americe

Socha, dar Francouzů americkému lidu, byla odjakživa symbolem otevřenosti a vřelého přijetí – zejména pro mnoho přistěhovalců prchajících před útiskem ve vlastní zemi. Ideál svobody připomíná od 28. října 1886. Toho dne se zjevila Američanům za hřmění 21 dělových salv a kvílení lodních sirén v celé své kráse. 

Otcem sochy byl francouzský historik Eduard de Laboulaye, který v roce 1865 navrhl, aby Francie ke stoletému výročí prohlášení nezávislosti darovala Američanům velký monument. Francouzský sochař Frédéric Bartholdi už dříve podobnou sochu navrhl pro Suezský průplav, ale Egypt jeho nápad nepřijal. A tak se k němu vrátil a inženýrem konstrukce se stal slavný stavitel Gustav Eiffel.

Bertholdi nejdříve vyrobil malý hliněný model o velikosti dospělého člověka a potom jej zvětšoval, finální dílo pak odlil z mědi. Modelem pro ženský obličej mu byla Isabella Boyerová, vdova po známém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi.

Připlula po moři ve 214 bednách

Pak se sháněly peníze. Do konce roku 1879 ve Francii vybrali 250 tisíc franků na dostavbu sochy. V červnu 1884 bylo dílo hotovo. Mohutný podstavec, na kterém měla socha stát, museli zaplatit Američané, a to rovněž prostřednictvím veřejných sbírek. Umístili jej doprostřed hvězdicovité pevnosti Fort Wood na Ostrově svobody.

„Dáma“, jak američané soše říkají, připlula po moři zabalená ve 214 bednách a v newyorském přístavu se sestavovala. Kovové díly, představující vnitřní výztuž, byly zakotveny do měděných pouzder, které připevnili k soše tak, aby se tah obou materiálů vzájemně vyrovnával bez následků na její stabilitu. Geniální Eiffel nechal železo ošetřit oxidem olova, který dílo chránil před korozí a plnil i funkci izolantu.

Socha představuje mladou ženu v římském oděvu s pochodní ve zdvižené ruce. U nohou jí leží přetržené řetězy otroctví. Kniha v levé ruce s nápisem 4. července 1776 připomíná deklaraci nezávislosti Spojených států a pochodeň v pravé ruce svítí na cestu svobodě. Sedm trnů v koruně ukazuje přes sedm moří do sedmi kontinentů. Celý název zní: „Socha Svobody osvěcující svět“.

Bývala hnědá, pak získala patinu

V době vzniku byla socha hnědá – měděné pláty ztemněly vlivy počasí při její stavbě v Paříži. Za dalších dvacet let získala svou přirozenou zelenou patinu. Nyní ji před další korozí chrání teflon.

Postupem času se skutečně stala symbolem nově nabyté svobody a bezpečnosti, kterou v Americe hledali noví přistěhovalci. Byla to první, co uviděli lidé připlouvající z Evropy. A koncem devatenáctého století vybízela na plakátech Evropany, aby opustili kontinent a začali za oceánem nový, svobodný život. A mnozí poslechli.

Až do konce 19. století byla newyorská dominanta, která každoročně přežije nápor asi šesti set blesků, nejvyšší stavbou na západní polokouli a nabízela nejlepší výhled na New York.

 

Velká turistická atrakce
nabízí parádní výhled

Socha svobody představuje jednu z hlavních turistických atrakcí New Yorku. Výhled se návštěvníkům naskýtá z jejího podstavce, dále lze vystoupat schodištěm až na čelenku sochy a druhá větev schodů vede dokonce až k pochodni. Výhled z čelenky byl od roku 2001 uzavřen jako reakce na 11. září 2001. Dnes je tahle vyhlídka znovu otevřena, ale je potřeba se registrovat dlouho předem. Pochodeň je veřejnosti nepřístupná od roku 1916.

Je veliká, ale zdaleka
není největší na světě

Socha Svobody, která bez podstavce měří 46 metrů, není ani zdaleka nejvyšší volně stojící sochou-postavou světa. Kupříkladu památník Matka vlast volá ve Volgogradu měří bez podstavce 52 metrů a po špičku meče dokonce 85 metrů. Největší na světě vůbec je Ušiku Daibucu, socha Buddhy Amitábhy, v japonském Ušiku. Ta měří 120 metrů (z toho podstavec 10 metrů).

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.