Mračím se

Mračím se

23. 7. 2013

Mračím se, mračím
bez zjevné příčiny,
sama si stačím,
jsem přece bez viny.

Hádám se, hádám,
a že to dovedu,
plány si spřádám,
co jen ti provedu.

Chválím se, chválím,
mám mnohé přednosti,
smíchy se válím,
neuznám slabosti.

A potom v koutě
brečet se nestydím,
chci obejmout tě,
jenže tě nevidím.

Tak už to bývá,
pak není vyhnutí,
a co mi zbývá?
Učit se do smrti!

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
Dobře jsi to napsala.
Jana Šenbergerová
A já už se jen usmívám...
Jitka Chodorová
Zuzko,už se nemrač,já chválím,chválím,chválím...