Ten, kdo necvičí alespoň půldruhé hodiny týdně, by si měl položit otázku, zda se skutečně stará o vlastní zdraví. Ale jako u mnoha jiných věcí, i v tomto případě platí, že všeho moc škodí. A němečtí lékaři začínají důrazně upozorňovat, že lidé cvičící nad své osobní limity ve skutečnosti vlastnímu zdraví ubližují. A to jak fyzicky, tak psychicky, píše renomovaný německý list Die Welt.
„Po celá desetiletí profesionální sportovci zacházejí za hranice svých možností, a to není přirozené,“ tvrdí Valentin Z. Markser z Německého svazu psychiatrie a psychoterapie (DGPPN).
Specializovaní lékaři tohoto svazu provádějí výzkum takzvané sportovní psychiatrie: s cílem zjistit víc o výhodách cvičení, a také o vztahu mezi sporty a některými duševními chorobami. Jejich studie by měla osvětlit, kolik fyzické zátěže je zdravé a ve kterém okamžiku už by mohla začít představovat ohrožení duševního zdraví člověka.
Fitka jsou mánie
„Hranice mezi výkonnostními sporty a hromadnými sporty se stírají,“ říká Markser. Fitness studia otevřená čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu nebo maratóny pořádané mnoha velkými městy jsou výzvou pro ty, kdo si až příliš všímají vlastních těl, anebo od nich až příliš mnoho očekávají.
„V tu chvíli už nejde o to cítit se dobře nebo zdravě. Začne jít o lámání rekordů a zvyšování výkonu,“ soudí Markser. Neprofesionální sportovci mají tendenci přeceňovat vlastní odolnost a nedávají svým tělům dostatek času na odpočinek. V některých případech cvičí a posilují tři a více hodin pětkrát až sedmkrát týdně, dokud jejich tělo nezačne protestovat. Pak jdou k lékaři, aby jim pomohl s bolestí, kterou popisují jako "svalový problém".
Cvičením k depresi?
Ovšem v pozadí této bolesti může ve skutečnosti být deprese, zvláště pokud lidé připustí, že se cítí smutní, anebo mají méně energie než obvykle. V takovém případě začne klesat jejich výkonnost navzdory obvyklé dávce cvičení a posilování, a klesá také jejich touha cvičit.
„V tomto případě je ovšem pro běžné lékaře obtížné stanovit diagnózu,“ dodává Markser. A v tu chvíli nastupují sportovní psychiatři – už osm fakultních nemocnic v Německu otevřelo sportovní psychiatrická oddělení pro ty, kdo se jednoduše "přecvičili".
