Kouzlo dvojího pohledu

Kouzlo dvojího pohledu

21. 9. 2013

Život na vesnici přináší mnoho radostí, dobrodružství na tajemných výpravách a nových zážitků z výletů, během celého roku.

Zima, mrzne, jako když praští, sněhu po kolena. Bruslíme, sáňkujeme, stavíme sněhuláky, koulování se nevyhýbáme. Užíváme si. Vymrzlí a urousaní se vracíme do vyhřáté kuchyně, uvelebujeme se na peci a těšíme se na večerní vyprávění „draček“. Velmi příjemnou součástí zimních radovánek jsou zabijačky. Sice musíme sem tam něco pomoci, podat či přinést, ale hlavně ochutnáváme. Když se zdá, že škola nikdy neskončí, prázdniny jsou za dveřmi.

Léto, teplo, volnost, prázdniny. Žádné ranní vstávání, mimo ta dobrovolné při odjezdu na výlet, koupání v řece, ozobávání plodů zahrádky, sice občasná pomoc při sušení sena či povřísla o žních, ale především průzkumné cesty kolmo do blízkého i vzdálenějšího okolí. Vůně stáčeného medu nás však neomylně přitahuje domů a ochutnávání nás nemine, ani večerní táborák. Když se zdá, že prázdniny jsou nekonečné, začíná škola.

Život na vesnici obnáší nejen radosti a krásnou přírodu, ale i starosti a problémy během celého roku.

Zima, náledí, kolo se smeká, silnice dlouhá tři kilometry k nádraží neposypaná, jízda od příkopu k příkopu. Začíná sněžit a sněží a sněží. Zase dřív vstávat a odhrabovat, do práce se musí a silnice neprohrnutá. Kolo vázne. Rychle zatopit, ráno nebyl čas, připravit pohoštění pro „dračky“, „usušit“ děti a sepsat potřeby na zabíječku. To zas bude blázinec. Práce v plném proudu, nedostává se špejlí, v obchodě je zavřeno. Už aby bylo léto!

Léto, horko, sucho, neprší. Seno rychle prosychá, ale vody je málo. Když nezaprší, nebude čím krmit. V sálavém slunci drobné ovoce, dozrává závratným tempem, kde jsou ty děti, je třeba trhat. Šumění řeky láká, je třeba připravit sklenice na zaváření a naplánovat výlet. V dohledu jsou žně, na poli i ve včelíně a táborák. Rychle kolo, za deset minut zavírají, zamluvené buřty jsou stále v obchodě. Už aby byl podzim, na čas a práci se nehledí, rostou houby!

Příroda je mocná čarodějka a vynahradí nám obtížné chvilky.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Děkuji za komentáře a přeji hezké zážitky z letošních cest po vesnicích i městech.
Zdenka Hanusova
Moc pěkné povídání jo tak to na vesnici chodí
Zuzana Pivcová
Jako všechno, tak i život na venkově a ve městě má svůj rub i líc. Dětství a mládí jsem prožila v malých městech a nesmírně jsem toužila po Praze. Dnes jsem tu už 31 let a těch pozitivních stránek pro mě pomalu ubývá. A tak jsem ráda, že alespoň v létě můžu jet na venkov a trochu tam vnímat ty radosti i starosti. které mě tehdy zlobily.
Olga Štolbová
Pravda pravdoucí,děti a dospěláci mají úplně jiné priority.Někdy je prima se vrátit do dětství a dopřát si trochu lumpáren.Ale i život ve městě přináší také zajímavá dobrodružství,třeba když hledám obchod s oblečením,který tady před pár měsíci ještě byl,nebo když jedu tramvají a ona jede úplně jinam než minule.Dano, moc pěkné povídání,díky...