Realita

Realita

27. 10. 2013

Jak malý obrázek
a velká obrazovka,
noc plná otázek
a v peněžence stovka,
protáhlý obličej,
kde jiní zaplesali,
čaroděj Dobroděj,
jenže už nejsme malí.

Letní noc bouřlivá
a tělo hledá deku,
grimasa smířlivá,
jindy zas na útěku,
milostné kopance
a těžké nadechnutí,
není nám do tance,
i když nás život nutí.

Jak světlo v komoře
a špatná kompozice,
náš hotel u moře
s výhledem do ulice,
otázky všetečné
bez vlastní odpovědi,
obavy zbytečné,
stejně to všichni vědí.

Chcem zářit noblesou
a teď nám brečí oči,
mnozí moc nesnesou,
leč z řady nevybočí,
život je kamarád,
jen občas trochu bolí,
nutí nás fairplay hrát
a moc nám nedovolí.

 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
Obdivuhodně široký rozsah ztvárnění, která ovládáš, je důvodem, proč každé Tvé nové dílo je něčím odlišné od předchozích.
Jana Šenbergerová
Jako vždy ...
Jitka Chodorová
Moc pěkné Zuzko,ale opět se ozvalo naše blíženectví,právě jsem poslala básničku Realita pouhá,sice jsou naše verše rozdílné,ale myšlenky tak trochu splývají,nad tvými básněmi se mi ale tají dech.Díky.