Doufání

Doufání

13. 11. 2013

Tak už se mraky rozplývají
a že prý pro mne něco mají.
Sluneční záblesk v dálce svítí
a i když už kolem není kvítí,
vyrůstá ze mne stonek malý
a v duši se chmury rozplývají.
Život je pro mne zase krása
a všechno ve mně znovu jásá.
Není to konec, to jenom zdání
zastavilo mě bez vyzvání.
Poznávám kolem zase lidi,
kteří mě stále rádi vidí.
Tak co bych chtěla, nejsem mláda,
ale ten život mám znovu ráda.

 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
I když je v básni (především na začátku) trošku věcný zmatek, na srozumitelnosti ji to neubírá. Rýmy vám dobře sedí (až na "malý - rozplývají") a naopak současnější slovo "mladá" můžete klidně použít. Rýmovat se to bude i tak. Báseň má mírnou, ale znatelnou gradaci do pointy. Jednoduchý a dobře zvládnutý rytmus dodává na čtivosti. A text obsahově? Super.
Hana Šimková
Zuzanko máš pravdu a bylo to hodně zlé a si to bude bolet do smrti. Ted jsem to chtěla kousíček odlehčit a dát tam cípek naděje Sna.žím se s tím bojovat jak nejvíce umím. A dík za tvoje pochopení.
Jana Šenbergerová
O naději se čte hezky, tak hodně sil, radosti a štěstí.
Zuzana Pivcová
"Příště už budu pozitivní...". To nejde ze dne na den. Tvá předchozí báseň, Hanko, byla velmi smutná a velmi opravdová. A já Ti přeji radost a z ní pramenící krásné a opravdové básně, jaké svým způsobem dovedeš překvapivě čas od času napsat jen Ty.