Okolí mého bydliště

Okolí mého bydliště

16. 11. 2013

Raní mlha se pomalu zrácí a vysvituje sluníčko. Dojídám oběd a sluníčko láká ven, do přírody. Přemlouvám se jen malou chvilku. Vždyť takových pěkných dní už moc nebude. Obouvám vycházkovou obuv, malý baťůžek s pitím a nějakou mňamkou s jablíčkama a už jdu se synem do přírody.

Nemám to daleko, hned za domem cesta k lesu a louce s kravičkami. Zatim jim zima nevadí a klidně si odpočívají. Už u lesa se ozývá strážce lesa - sojka hlásí ostatním obyvatelům, že přichází vetřelec. Padne rána a v zápětí další. Co je to? To jen myslivci pořádají hon. Rány se ozývají z opačné strany, a tak bez obav vcházíme do lesa. Cestička nás vede pod lesem k rybníku. Už dlouho jsem tudy nešla. Mezi stromy se blýská hladina rybníka a...ano, je to ono. Právě tady se to stalo, z jara tu našli igelitovou tašku s novorozencem. Brr, není to hezký pocit. Vzpomínám si, jak jsem v neděli procházela okolo a v pondělí ukazovali tohle místo v televizi. Mrazí mě ještě teď.

Kolem zazimovaných úlů pokračujeme k bývalé vodárně. Už dávno neslouží jako vodárna pro město, a tak jakýsi mladý pár to odkoupil a přestavěl na krásný dům. Přichátíme na značenou turistickou cestu. Odbočíme po modré. Tady to znám dobře, časté putování po této trase bylo před více než rokem za maminkou do nedaleké nemocnice. Po pravé straně zurčí malý potůček a z druhé strany vysoká stráň zarostlá lesem. Ještě kousek a došli jsme k pomníku padlých ve válce. Sluníčko na nás prokukuje mezi opadanými stromy a stíny připomínají, že se rychle bude stmívat. A to už se blížíme k prvním domům ,,předměstí". Ještě nafotit směrovku, první ulici a jsme v hospůdce U Palánů, kde už čeká kamarádka.

Malá káva a půlhodinka klábosení mi "dobila baterky" a hurá domů. No přeci nepůjdeme zase tou samou cestou? Odcházíme jinou cetou, vždyť přece všechny cesty vedou do Říma... Mezi poli (pípám, pípám, nožky bolí), kolem křížku, ještě jeden a pak kousek lesem a už je tu další, tentokrát dřevěný křížek, který se objevil po nalezení igelitové tašky a do kopečka kolem statku přímo k domovu.

Bydlím tady 40 let, ale, že je tady tenhle strom je vyzobaný od datla, táhle se choulí srnčí, jinde je nora od lišky, tady je hnízdo shozené větrem a u lesa vyrostlo maliní, na louce je spousta krtin a tenhle strom nemá vršek - jak je možné, že jsem tohle dřív neviděla?

Nachozených 7km v hezkém odpoledni...

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Kolik pěkných zážitků i kolem domova člověk do sebe vstřebá, jsou to i vzpomínky, dnešní současnost a to co člověk teď vidí víc a lépe je vychutnávání všeho co je do času . Hezká procházka !