Jsme

Jsme

29. 11. 2013

Jsi moje kniha rozečtená,
jsi báseň prostá verše
a místa mnou nedotčená
jsou tam, kde se nelže.

Jsem klíč, co zapomněl jsi v zámku,
povadlá kytka ve sklenici,
psaníčko, co postrádá známku,
odstavený vagon ve stanici.

Chci býti modrou oblohou
co po ní čmáráš bílé čáry
a tvoje ruce hladit mě mohou,
jak kdysi svoje housle Stradivari.

 

 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milada Salajková
Ani nedýchám. Čtu znova a znova, dotýká se mé každé slovo.
Olga Štolbová
Opravdu Jíťo,zraješ jako víno.Nebo tě potkala láska?Zdravím a přeju stálé setkávání s Múzou.
Zuzana Pivcová
Nevím. Jíťo, k čemu mi gratuluješ, neznám důvod, u téhle básně si zasloužíš pochvalu Ty.
Jana Šenbergerová
Moc pěkná. Jitko, zraješ jako víno. Zřejmě dobrý ročník. :-)
Dagmar Králová
To bude asi utajená sbírka veršů ZP ? Jsem hodně zvědavá . Tady se u paní Jitky občas mění rytmus veršů.
Jitka Chodorová
To ani náhodou Zuzko,mně už básnění dávno došlo,toto je jen takový záchvěv,jinak tam toho moc už neschovávám,tak ti gratuluji,však víš k čemu.
Zuzana Pivcová
Moc hezké vyznání. Myslím, Jíťo, že že tu záhy převezmeš nadobro básnickou pochodeň, protože mně už (konečně?) začíná docházet básnění.