Nezachytitelný milenec

Nezachytitelný milenec

6. 12. 2013

Děkuji ti, že jsi byl,
o můj sen se zachytil
a chvíli v něm setrval,
než odešel jsi zase dál.

Bála jsem se nadechnout,
bála jsem se ohlédnout,
by ta chvíle přítomná
nebyla už nehmotná.

Objímáš mne, tedy jsem,
vidím, že to není sen.
Mé srdce tě přijímá,
nic jiného nevnímá.

Nechci se té chvíle vzdát,
chci, abys mě měl jen rád.
Zůstan ještě chvíli stát,
vždyt nemusíš tak pospíchat.

Dám ti všechno, co sis přál,
ty však musíš zase dál.
Nemáš v sobě cítění,
máš jenom chuť na ženy.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Já vnímám pointu v prvním verši a báseň se mi moc líbí pro svůj hluboký obsah. Je v ní mnohem víc lásky, než by se na první pohled mohlo zdát.
Jiří Libánský
Je to dost závažná myšlenka ač vyjádřená prostým veršem. Povedla se Vám. Má chronologii od minulosti do budoucnosti a nakonec pointu.
Zuzana Pivcová
Je to, jako kdybych koukala do zrcadla. Jednou před lety mi jeden řekl: Ty si myslíš, že když se s tebou někdo pomiluje, že tě má hned rád, že si tě chce vzít? (Omlouvám se za tu přílišnou sdílnost). No, přiznám se, že jsem si to tehdy opravdu myslela. A kus z toho mi zbyl dodnes. Báseň je smutná, ale krásná.