Před čtvrtstoletím začal přechod
východní Evropy k demokracii

Před čtvrtstoletím začal přechod
východní Evropy k demokracii

6. 2. 2014

Trvalo to dlouho, než jsme konečně prozřeli. Původně lákavá myšlenka rovnostářské společnosti, kde se všichni budou mít dobře, přestala fungovat už v šedesátých letech minulého století. Jenže sovětská kuratela byla silnější, než jsme si mohli představit.

Po dlouhých desetiletích vlády totalitních komunistických stran začal před 25 lety v roce 1989 přechod řady zemí střední a východní Evropy včetně Československa od komunismu k demokracii. Tyto země, po polském povstání, československé sametové revoluci a východoněmeckém protestu, následovaly v letech 1990 a 1991 státy do té doby sdružené v komunistických a v takzvaných mnohostátech, sdružených Sovětském svazu a Jugoslávii.

Připomeňme si přehled politických událostí roku 1989 v zemích střední a východní Evropy k 25. výročí (6. února) zahájení varšavského jednání mezi Polskou sjednocenou dělnickou stranou a nezávislým odborovým svazem Solidarita, což byla první otevřená diskuse vládnoucí komunistické strany s opozicí ve střední a východní Evropě.

Československo

V polovině ledna 1989 pořádkové síly tvrdě zasáhly proti shromáždění k výročí upálení Jana Palacha. V pátek 17. listopadu byla v Praze rozehnána manifestace, jež přerostla v demonstraci za politické reformy. Dva dny poté bylo založeno Občanské fórum, na jehož vzniku se podíleli představitelé disentu, oficiální kultury a studentů. Jednání mezi špičkami režimu a opozicí začala koncem listopadu. Desátého prosince vznikla "vláda národního porozumění" v čele s Mariánem Čalfou a v samotném závěru roku 1989 byl prezidentem zvolen disident Václav Havel. První svobodné volby se konaly v červnu 1990.

Polsko

Stávky v roce 1988 přiměly Polskou sjednocenou dělnickou stranu (PSDS) k zahájení rozhovorů s opozicí, reprezentovanou zejména ilegálně fungujícím odborovým svazem Solidarita. Jednání u kulatého stolu začala v únoru 1989 a skončila v dubnu dohodou o legalizaci Solidarity a vypsání částečně svobodných voleb. Ty se konaly v červnu 1989 a opozice v nich jasně zvítězila. V srpnu téhož roku stanul v čele vlády nekomunista Tadeusz Mazowiecki. V prosinci 1989 byl zrušen ústavní článek o vedoucí úloze PSDS. První zcela svobodné volby se konaly v říjnu 1991.

NDR (východní Německo)

Nespokojenost občanů s režimem Jednotné socialistické strany Německa (SED) se projevovala zejména rozsáhlým exodem na ambasády západního Německa. V průběhu roku 1989 se začala východoněmecká opozice organizovat a na podzim proběhla v NDR vlna demonstrací. V polovině října 1989 byl Erich Honecker nahrazen v čele SED a vlády Egonem Krenzem. Východní Němci prchali do Československa a stanovali na české ambasádě v Praze. Na začátku listopadu se v Berlíně uskutečnila mohutná demonstrace za svobodné volby a občanské svobody a 9. listopadu došlo k otevření hranic se západním Německem. První svobodné volby se v NDR konaly v březnu 1990 a 3. října téhož roku došlo ke znovusjednocení Německa.

Maďarsko

Na konci osmdesátých let vzniklo v Maďarsku několik opozičních organizací a také posílilo reformní křídlo uvnitř vládnoucí Maďarské socialistické dělnické strany (MSDS). Počátkem roku 1989 se vedení MSDS distancovalo od chyb svých předchůdců a zahájilo proces směřující k vytvoření systému více stran. Jednání s opozicí začala v červnu 1989 a skončila v půlce září dohodou o přechodu k pluralitní demokracii. V říjnu se MSDS transformovala na Maďarskou socialistickou stranu a krátce poté byl z ústavy odstraněn článek o vedoucí úloze strany. První svobodné volby se konaly v březnu a dubnu 1990.

Bulharsko

Signálem k pádu komunismu v Bulharsku byla ekologická konference, která se konala na přelomu října a listopadu 1989 v Sofii. Brutální zákrok policie proti demonstraci pořádané skupinou Ekoglasnosť 26. října 1989 nepřímo vedl k odstoupení tehdejšího komunistického vůdce Todora Živkova, nejdéle vládnoucího muže v komunistické Evropě (35 let). Komunisté se vzdali monopolního postavení a po jednání s opozičním Svazem demokratických sil (SDS) bylo dohodnuto uspořádat demokratické volby. V prvních svobodných volbách v červnu 1990 porazili exkomunisté, již pod názvem Bulharská socialistická strana (BSS), roztříštěnou opozici. První nekomunistická vláda v Bulharsku od roku 1944 byla vytvořena až po dalších volbách v roce 1991, kdy byla rovněž přijata demokratická ústava.

Rumunsko

Režim Nicolaea Ceaušeska zůstával vůči změnám v podstatě imunní až do 16. prosince 1989, kdy v Temešváru na západě země vypukla demonstrace proti potlačování svobod. Nepokoje se rychle přenesly do dalších měst a přerostly v lidové povstání. Na stranu povstalců se záhy přidala i armáda. Dvaadvacátého prosince 1989 byl prezident Ceaušescu svržen, na útěku zadržen a 25. prosince spolu s manželkou popraven. Moc v zemi převzala rada Fronty národní spásy. První svobodné parlamentní a prezidentské volby se konaly v květnu 1990.

A ti ostatní

Pobaltské republiky – Litva, Lotyšsko, Estónsko – se od Ruska rychle a vcelku bezproblémově oddělily. Velké potíže však vyvolalo dělení bývalé Jugoslávie. Srbové, Chorvaté a Makedonci se nedokázali domluvit. Vznikla kvůli tomu válka na Balkáně, kde musela zasahovat i vojska NATO. Příkoří, která si vzájemně tyto státy způsobily, trvají dodnes.

sametová revoluce
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.