Meze

Meze

8. 2. 2014

Prý v životě jsou vždycky meze,
ale já žádné necítím.
Meze prý přejít nikdy nelze,
tedy se mezí přichytím.

Držím se v mezích zuby nehty,
má noha je možná překročí,
od meze dělí mě jen metry,
tělo se ve skoku přikrčí.

A už jsem tam, kde meze nejsou
nevidím změnu, proč se ptáš?
Ty meze přece také nectíš,
na meze přece málo dbáš.

A my dva jsme každý jinde,
i když jsme odstranili mez.
i když mi nosíš ty mé štěstí
můj oblíbený bílý vřes.

Vracím se lásko, ty běž dál,
tam, kam tě dříve větřík vál.
Věř, že už toto kdekdo zná,
že láska není bezmezná.

 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milada Salajková
Také mám ráda tzv.zakázané cesty. Přeji mnoho kytic bílého vřesu.
Jana Šenbergerová
Básnička se mi líbí, i když si myslím, že jediné, co je bezmezné, je právě láska. Veškeré meze si úspěšně vytváříme sami.
Olga Štolbová
Ano, láska opravdu není bezmezná, ale ještě je tolik jiných mezí, které musíme překročit, nebo obejít. Hani, Tvá básnička je moc pěkná, hned se mi vyrojilo spoustu vzpomínek o překročených mezích. Díky...
Zuzana Pivcová
Ty jsi, Hanko, plná citu a vzápětí ho ledabyle odlehčíš, aby ses nepodhodila. V tom jsi dokonalá, i když mi je z toho smutno. Je mi to hodně blízké.
Jiří Libánský
Básnická hříčka o mezích a do ni vkomponovaná myšlenka. To nevypadá špatně.