Slavný italský fyzik, astronom, matematik a filozof Galileo Galilei svými objevy z oblasti gravitace nebo astronomie značně předběhl svou dobu. Tím ale popudil církev, která ho po mnohaletých sporech přinutila, aby se zřekl teorie, že Země se točí kolem Slunce.
Medicína, matematika, fyzika...
Univerzitní učitel a badatel Galilei, který se narodil v Pise ve zchudlé patricijské rodině, nejprve studoval medicínu, později matematiku a fyziku, kterým se pak věnoval až do své smrti. Jeho záběr byl obdivuhodný – studoval Archimédovo učení a sestrojil hydrostatické váhy, objevil neměnnost doby kyvu kyvadla, což později využil v kyvadlových hodinách, studoval zákony pádu, zabýval se zákony o stejnosměrném pohybu a setrvačnosti, odhalil i zákon akcelerace. Zabýval se rovněž mechanikou.
Galilei sestrojil mimo jiné první primitivní teploměr, tehdy nazývaný vzduchový termoskop. Zdokonalil dalekohled a prováděl s ním astronomická pozorování. Objevil s ním mimo jiné krátery na Měsíci, skvrny na Slunci či čtyři Jupiterovy měsíce.
Jsou to bludy, tvrdila církev
Církev zprvu nové objevy tolerovala jako možné hypotézy. Protože ale Galilei hlásal, že Slunce stojí a Země se točí, byla proti němu podána u inkvizice žaloba a jeho hlavní dílo Rozhovory o dvou velkých světových soustavách ptolemaiovské a koperníkovské (1632) bylo označeno za kacířské.
V roce 1633 byl proti němu veden v Římě proces, na němž byl nucen zříci se údajných bludů, a až do konce svého života pak zůstal pod kontrolou inkvizice. Zemřel slepý ve své vile 8. ledna 1642. Rehabilitoval jej až papež Jan Pavel II. v roce 1992 po třináctileté práci zvláštní komise.
Na sobotu připadá výročí vědcova norození – Galileo Galilei přišel na svět před 450 lety, 15. února 1564.
