Samota pro dva

Samota pro dva

27. 2. 2014

Samota nebolí, jen
duši trhá na cáry,
života soukolí i
vítězné fanfáry.

Spojené nádoby,
pohledy zmatené,
spolu a navždycky,
proč ano, a proč ne?

A vítěz bere vše
ve slepých uličkách,
zbytečná slovíčka
v omluvných psaníčkách.

 

 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milada Salajková
My dva už se nepotkáme kdyz tak to bude někdo jiný protnou se stiny políbí rozplynou
Jana Šenbergerová
Na poezii mě vždy fascinovala možnost málo slovy vyjádřit mnohé. To se ti, Jitko, povedlo.
Jiří Libánský
Je to smutné, ale napsané moc dobře.
Jarmila Peerová
Samota asi opravdu nebolí,ale srdce je jen polovic a duše uvnitř naříká...Tak Ti přeji Jituško,aby naříkala jen Tvá múza a Tys nikdy nebyla samotná ve dvou...Básnička smutná,ale moc pěkná.
Olga Štolbová
Jíťo, opravdu krásná básnička, ale smutná až mrazí. Život naštěstí přináší i milé chvilky a jaro a kytičky a tak...Nikdy nic nesmíme vzdát.
Zuzana Pivcová
Tak to je moc krásné, myslím to vyjádření, ne ten stav. Ten raději nikomu nepřeji, tedy ani sobě. Dobrovolná občasná samota pro jednoho nebolí, naopak často uleví.