Sběratelka

Sběratelka

1. 3. 2014

Někde jsem kdysi četla, že opravdovým sběratelam může být jenom muž, protože ženy se svému koníčku (mají-li vůbec nějaký) nadokáží naplno věnovat... Autor byl asi mužský šovinista, nebo možná jen zastánce dnes již překonaného psychologického názoru nebo zcestné filozofie, ale kdyby byl čtenářem této rubriky, asi by svoje tvrzení poopravil.

Sama jsem vždycky něco sbírala, nebo spíš jen hromadila, ono sbírat znamená shánět o předmětech informace, řadit je pak podle určitých kritérií a vytvářet kolekce atd.

Od dětských let mám krabici plnou svatých obrázků, laicky roztříděných podle námětů. Kvůli nim jsem se proti vůli opatrných rodičů přihlásila v 50. letech na náboženství - tam nám paní katechetka dala do notýsku veliké razítko trnové koruny, my jsme za každý dobrý skutek na trn mohli nakreslit kytičku a kdo měl kytiček deset, dostal svatý obrázek. Nebyly to jen barvotiskové kýče, některé byly  miniaturními reprodukcemi slavných uměleckých děl. To jsem tenkrát ovšem nevěděla a obávám se, že se mi líbily právě ty kýčovité. Dokonce se přiznám, že abych dosáhla kýženého obrázku, podváděla jsem a kytičky přikreslovala, aniž bych nějaký bohulibý skutek spáchala (aspoň jsem se pak měla k čemu přiznat u zpovědi a nemusela si horkotěžko hříchy vymýšlet).

Sbírala jsem také knoflíky, některé jsou opravdu unikátní, zvláště ty skleněné. Mám i starožitné hrníčky a sklenice, většinou je používáme na chaloupce, některé i doma,  některé se používat bojím, aby nedošly úhony.

Na důchod jsem se odstěhovala na venkov, to, co se nevešlo do mnohem menšího bytu a na chalupu, jsem musela zredukovat. Tak jsem se rozhodla zbavit se většiny dalších shromážděných věcí, ale lehké to tedy není. Například katalogy výtvarných výstav, pozvánky, a další drobnou propagační grafiku jsem chtěla prodat na Aukru, mám je připravené k odeslání, ale stále se k tomu neumím odhodlat, takže zabírají místo v krabici v ložnici...

Výborné téma týdne. Připomíná mi že, s tím už musím něco udělat!

Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Renata Zadražilová
Líbí semipoznámka o ženách - sběratelkách. A líbilo se mi téma sběratelství. Byl to moc pěkný nápad.
Olga Štolbová
Já jsem opravdu ta, co se nevydrží věnovat svým koníčkům. Proto obdivuju všechny, které a kteří to dokáží a žasnu jaké krásné sbírky jste tu předvedli. Také jsem sbírávala kde co, pivní tácky, korunkové uzávěry, sýrové etikety i svaté obrázky a knoflíky. Nejdéle, až do dospělosti, zápalkové nálepky. Kde je všemu konec ?
Růžena Antlová
Také si pomatuji jak nám v náboženství pan farář dával svaté obrázky za to že jsme opatrovali hrobečky malých dětí o které se nikdo nestaral a za dobré vskutky .Svaté obrázky mám schované dodnes není jich moc asi 20 ( asi jsem tehdy těch dobrých skutků moc neměla nebo v hodinách náboženství chyběla )některé mají krásné zoubkové okraje podobné krajce .Koukám že jste sběratelka pilná a je fakt že rozloučit se s nějakou sbírkou je těžké,když jsem na aukru prodávala svou sbírku pohlednic,ani nevím kolikrát jsem je roztřídila nafotila ,pak si to rozmyslela dala zpět do krabic a za čas zas zopakovala . Trvalo to dlouho než jsem se odhodlala naposledy roztřídit ,nafotit a umístit na aukro.Dodnes mě to trochu štve ,ale zas se utěšuju tím že stejně po mé smrti by sbírka skončila v konťáku. Tak aspoň vím že pár nadčených sběratelů pohlednic (jedna krabice dokonce putovala na Slovensko) má z mé sbírky radost a že jsou v dobrých sběratelských rukou.Děkuji za váš článeček a přeji hodně sběratelského štěstí !
Zuzana Pivcová
My máme v jižních Čechách také na chalupě mimo jiné schované svaté obrázky. Dostávaly jsme je na hodinách náboženství a také v kostele o mších, hlavně o "májových". Ano, jsou mezi nimi minireprodukce děl italských mistrů. Po listopadu se tyhle věci, právě tak jako staré rodinné fotografie, hlavně celá alba, hodně prodávaly, ale my bychom je nedaly.