Kat Jan Mydlář: nechvalně známá
postava staré rudolfinské Prahy

Kat Jan Mydlář: nechvalně známá
postava staré rudolfinské Prahy

13. 3. 2014

Pražský kat Jan Mydlář, jedna z nejznámějších postav rudolfinské a pobělohorské Prahy, patří k historickým osobnostem, kolem kterých koluje řada legend. O jeho životě existuje pouze málo ověřených informací. Je mezi nimi fakt, že byl popravčím 27 českých pánů, vůdců stavovského povstání, a také skutečnost, že zemřel 14. března 1664, tedy před 350 lety.

Většina informací o životě Jana Mydláře i jeho potomků vychází v románu historika Josefa Svátka nazvaném Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze, který vyšel ve čtyřech dílech v letech 1886-1889. Budoucí mistr popravčí se narodil kolem roku 1572 v měšťanské rodině v Chrudimi a byl prý nadaným studentem. Dle Svátka studoval medicínu na pražské univerzitě. Na studiích se údajně potkal i s Jánem Jesenským (Jessenius), který se stal jeho přítelem a kterého později byl nucen popravit. Mydlář prý byl přítomen první veřejné pitvě, kterou Jesenský předvedl v roce 1600, a později mu prý dodával mrtvá těla.

Pád na společenské dno

Údajně z nešťastné lásky - prý chtěl zachránit svoji milou, která otrávila manžela, před popravou - se nechal v Chrudimi najmout jako katovský pacholek. Ženu se mu zachránit nepodařilo, ale u řemesla již musel zůstat, neboť se stal "navždy nečistým". Popravčí živnost v té době sice mohla být výnosnou, ale kat stál až na dně společenského žebříčku.

Mydlář se odstěhoval do Prahy, kde se stal pacholkem staroměstského kata Václava Jaroše, a po jeho smrti pak úřad převzal. To se stalo nejspíš koncem 16. století. Roku 1605 je Mydlář v historických pramenech uváděn už jako ten, kdo popravil v nemilost upadnuvšího maršála Heřmana Russworma, někdejšího oblíbence císaře Rudolfa II. Podle některých pramenů byl Mydlář jako kat již u mučení známého alchymisty a šarlatána Edwarda Kellyho, který bídně zemřel v roce 1597.

Poprava 27 českých pánů

Nejvýrazněji se Mydlář zapsal do dějin jako vykonavatel popravy 27 vůdců stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře, kterou se svými pomocníky uskutečnil na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Jako kališník Mydlář údajně popravu protestantských vzbouřenců těžce nesl. A nikdy se prý nedokázal vyrovnat s tím, že byl nucen popravit Jesenského, kterému navíc musel před smrtí vyříznout jazyk.

Za popravy, mučení, ale i za léčení a práci rasa, vydělal Mydlář slušné jmění. Zakoupil dům v dnešní pražské ulici Na bojišti. Jeho první ženou byla dcera kata ze Slaného Alžběta Špetlová, která podle jedné z legend po exekuci českých pánů spáchala sebevraždu. Podruhé se Mydlář oženil ve svých 77 letech. To již však katovské řemeslo nevykonával. Popravčí meč "pověsil na hřebík" v roce 1632, kdy při jedné popravě zjistil, že na stínání mečem jednou ranou už fyzicky nestačí, a svůj úřad proto předal synovi Janu Václavovi.

V následujících letech se Mydlář věnoval správě majetku, mimo jiné vinohradu. Jako otec nejméně dvou dětí byl zakladatelem rodu, jehož členové později v několika generacích vykonávali katovské řemeslo v řadě českých měst. Potomkům kromě popravčích mečů, které se předávaly z otce na syna, zanechal nejen majetek, ale i vztah ke vzdělání. Soupis majetku jeho syna Jana Václava uvádí nejen mnoho cenností a obrazů, ale také knihovnu obsahující několik stovek svazků.

osobnosti
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.