Noční dobrodružství na chalupě

Noční dobrodružství na chalupě

30. 3. 2014

Na dovolenou jsem vždy jezdívala na chalupu ve středních Čechách a brávala s sebou i svou "panelákovou" kočku Lucku. Lucka z toho zpočátku nebyla moc nadšená, dlouhá cesta autem jí nedělala moc dobře, a tak  ji značnou část "promňoukala". Nakonec jsme byly obě rády, že jsme u cíle.

V chalupě si nejdřív všechno očichala a zmapovala a vydala se pak na obhlídku zahrady. Pečlivě ji prohledala, našla vhodné úkryty a v jednom se ubytovala a vycházela až po mém naléhavém prošení a volání, kde, hrome, ta pitomá kočka zase je?! V zahradě bývala celý den a věnovala se pozorováním kosů, kteří sbírali žížaly na čerstvě zrytém záhoně a krmili jimi početnou rodinu v hnízdě na bezince za naší "kadibudkou". Tam také, pod hromadou složeného dřeva, měl své obydlí i ježek s několika pichlavými kuličkami, kterým  také poctivě sháněl krmení. Kos ale s Luckou nebyl moc spokojený, přestože na něho neútočila a vyděšeným křikem mě upozorňoval, ať tu potvoru  odeženu, což jsem musela udělat, aby byl klid.Také poletující sýkory, které se věnovaly péči o naše ovocné stromy, ji vzrušovaly.

Bohužel, naší zahradou vedla také "kočičí dálnice" koček sousedů a ty se nechtěly jen tak smířit s novou příchozí. Ve dne to šlo a v noci Lucka spala v chalupě. Až jednou...

Byl horký den a nastával nádherný večer, který přecházel ve vlahou noc. Nechtělo se ani jít spát a tím méně Lucině. Odmítla jít domů, tak jsem ji nechala venku a šla do postele. Náhle mě probudil jekot jako o život a žalostné mňoukání. Okamžitě jsem vyběhla na zahradu v noční košili, měla jsem strach o Lucku. V pološeru časného rána jsem ji uviděla: seděla na nejvyšší větvi naší staré hrušky a bála se dolů. Asi ji tam zahnal nějaký agresívní kocour. Co jsem měla dělat? Šla jsem na dvorek pro dlouhý žebřík, umístila ho "bezpečně" na hrušku, vylezla pro moji "hrdinku "a snesla ji dolů.

Jen jsem se modlila, aby mě neviděl nějaký časný soused jdoucí okolo na vlak, který by asi těžko pochopil, proč jsem v bílé noční košili ve čtyři hodiny ráno na hrušce.

Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Paní Olgo, já už tu chalupu také nemám a moc se mi po ní stýská Kočičky ale mám dvě, i když bydlím v paneláku. Jsou mými přítelkyněmi a je nám spolu dobře.
Růžena Antlová
Noční namlouvání to bylo kocour usedlík viděl novou kočičí dámu Lucku a zachtělo se mu milování .Je to jak u lidí .Nám ženským se nelíbí také každý chlap. Dovedu si živě představit jak v noční kočilce lezete po žebříku na strom ,taky jsem tak párkrát lezla pro kočičku ne na strom ,ale přímo na střechu.To mi bylo ,ale o 30 roků míň.
Olga Štolbová
Také jsem mé kocourky často sundávala ze stromů na chalupě a také jsem jim nadávala,ale už nemám ani chalupu, ani kocoury a moc se mi po tom stýská. Naštěstí mám kočku Míšu desetiletou, a zatím se vždycky vrací sama.
Zuzana Pivcová
Umím se vžít do Vaší situace, kočka vleze na strom ze strachu nebo v zápalu hry, ale neumí slézt dolů, to by ji musel někdo setřást, aby sletěla. Na chalupě si s panelákovými kočkami také užijeme. Neomylně se z nich hned stanou venkovské mindy.