Báječný život na kole

Báječný život na kole

8. 5. 2012

S trochou nadsázky se dá říci, že jsem uměla jezdit na kole dřív než chodit. Jezdím na kole od dětství, v létě v zimě, do práce z práce i na dovolené. Na první pohled všední prohlášení skrývá velké množství různých zážitků, veselých, dramatických, úžasných setkávání s přírodou a jinými kolaři. Dá se říci, že jsem na kole závislá.

Ovšem nepatřím k cyklistům, kteří nasednou na kolo a vypálí, aby najeli co nejvíce kilometrů. Opak je pravdou. Patřím mezi cyklisty vytrvalce a vyznavače pomalé jízdy. Není nic krásnějšího než z kola pozorovat okolní krajinu. Ráno vychutnat svítání slunce, které stoupá nad obzor, večer pozorovat červánky slunce zapadajícího, při letních cestách vnímat sálavý žár i osvěžující déšť. Kopce pro mne nejsou výzvou k vyšlapání, nýbrž možností odpočinku při pěším výstupu. Důležité je pro mne dosáhnout stanoveného cíle. 

K jízdě na kole patří i pády, ať zaviněné či nezaviněné. Pátrajíce v paměti vybavují se mi jen dva. První ještě v dětství s následným omdlením i ručním poučením, že se nemám motat mezi koňskými potahy. A druhý? Na přelomu podzimu a zimy jednoho večera při cestě ze zaměstnání, kdy se vytvořilo náledí, které na asfaltce až tak vidět nebylo, ale při vjezdu na silniční kostky se projevilo v plné síle. Jak jsem se ocitla v příkopě, jsem ani nestačila postřehnout. Různých kolizí na sněhu nebo náledí či soupeření s protivětrem bylo mnoho, ale ač je to k nevíře, žádné pádem nekončily. Snad při mně stál skřítek Kolečko, dobrý duch všech cyklistů. Nevěříte? Jen zapátrejte v paměti a vzpomeňte si, kolikrát se vám na cestách podařilo vyřešit situace, které se zdály být neřešitelné?! 

Ovšem nepatřím ani mezi cyklisty, kteří si umí svá kola opravovat, a to bývá problém. Najít ochotné a šikovné opraváře hlavně na cestách obnáší pevné nervy a štěstí na dobré lidi. Přes všechny nesnáze zaviněné mojí nešikovností mě jízda na kole baví. A nějaké drobnosti, že ať jedete kamkoli, je to vždy proti větru, že za chybějící součásti výbavy můžete vždycky vy, nás cyklisty nerozhází. Dovolené na kole se máloco vyrovná, i když nějaké mouchy by se našly.

Mapy! Jezdíce po cyklostezkách, neobejdeme se bez nich. Nevím jak vy, ale také máte pocit, že se nikdy neshodují s realitou? Kde má být podle mapy odbočka, není nic. A když na ní narazíte po několika desítkách metrů, zjistíte, že na mapě zakreslená není a dovede vás úplně někam jinam, než potřebujete. Zkoušíte se zorientovat podle hlavních bodů – železnice, potoka, kostela, hranice lesa. Výsledek? Kde měl být potok, vede železnice. Kde má být benzinová pumpa, stojí kostel. Začínáte mít dojem, že dobrý skřítek Kolečko je poněkud škodolibý? Souhlasím. Když se konečně vzdáte a zeptáte se jediného člověka, kterého potkáte, je to zaručeně cizinec. Pokud souhrou náhod narazíte přece jen na místního člověka, vysvětlí vám cestu tak, že stejně ničemu nerozumíte. Jenže přesně v okamžiku, kdy definitivně zabloudíte, se vám to začne líbit, neboť většinou objevíte příjemnou hospůdku či příjemné místečko, které byste a mapou zaručeně minuli. A přesně v tom okamžiku byste putování na kole nevyměnili za žádné jiné. Kdo jednou okusil pohled na přírodní scenérie ze sedla kola, zůstává mu věrný i přes občasnou nepřízeň počasí. Také to tak máte?!

Ať tak či onak přejme si navzájem hodně společně našlapaných kilometrů, příjemné zážitky z jízd a váhajícím, zda jet či nejet, neváhejte a zkuste. Litovat nebudete.

Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Přeji všem cyklistům i turistům šťastné cesty a návraty.
Hana Rypáčková
Jejda, v lednu jsem se vlastně rouhala.....
Dana Kolářová
Paní Hano, já zase když vedu kolo do kopce, začínám uvažovat o elektrokole…
Dana Kolářová
Paní Jano, děkuji a přeji hodně šťastně našlapaných kilometrů. :-)
Hana Rypáčková
Není nad kolo- vždyť dokáže pohánět dynamo a svítit.Jeden šikula nám na táboře vyrobil svítilnu k ukládání k spánku po uhašení ohně.Jen už někdy uvažuji o kole se zadní brzdou, když mé artritické palce nevystačí brzdit z prudkého kopce a do vleklého stejně kolo vedu......Namlátila jsem si mockrát, ale nezabila se . Nerada si beru helmu, ale vím, že musím.I z výchovných důvodů.
Jana Šenbergerová
Krásný článek z pera cyklistky. Mám to podobně jako vy. Na kole jsem jezdívala od dětství. Když mi v dospělosti kolo ukradli, pokládala jsem to za konec, protože jsem si myslela, že kolo s přehazovačkou nezvládnu. Před odchodem do důchodu jsem si ho pořídila a dodnes to považuji za jednu z nejlepších investic. Nedám na svého "bělouše" dopustit, přestože jsem na něm zažila několik nepěkných pádů. Naštěstí se mi kromě modřin a naraženin nic vážného nestalo, i když mohlo. Asi nade mnou držel ochrannou ruku nejen skřítek Kolečko, ale i můj anděl strážný. Užívejte si každé šlápnutí do pedálů, ale ještě více jízdu bez šlapání. Myslím, že pro jízdu na kole platí totéž, co pro jízdu na koni. :-)
Dana Kolářová
Paní Hano, souhlasím - vynálezci bicyklu patří zlatá medaile! Přeji hodně štěstí do dalších cyklo cest.
Dana Kolářová
Růženko, děkuji a snad ještě nějaké kilometry přibudou. Přeji hodně zdraví.
Hana Procházková
V našem městě - v Hradci Králové - se snad všichni rodíme s kolem u zadečku. Jezdíme celý život - a když nohy přestávají plnit svoji roli na 100% - pak zase jedině kolo nás zachrání. Vynálezci bicyklu patří zlatá medaile! A šlapeme dál...
Růžena Antlová
Přeji hodně našlapaných kilometrů.Ke mě byl skřítek kolečko od dětství milostivý až do mých 48 roků.Ale užila jsem si s ním spousty vzpomínek zůstávají.Také jsem ráda jezdívala na kole těch pádů moc nebylo jeden moc ošklivý když jsem na novém kole sjela do potoka ,na ten se zapomenout nedá.Hlavně do práce jsem na svém kole jezdívala .Také to byl dobrý pomocník na nákup.Bohužel skřítek kolečko i s kolem už 13 roků spí v kůlně.Přišla nemoc a od té doby na kole jezdit nesmím.