Mé moře času

Mé moře času

22. 5. 2014

Chytám tvou krásu,
mé moře času,
a znovu slyším
volání hlasu,
ty hučíš temně,
rozlité ve mně,
v loktech mě hýčkáš,
houpeš mě jemně.

Šeptáš mi sliby,
že třeba..., kdyby...,
podléhám štěstí,
které mi chybí,
stříbro se blyští,
vlny mě tříští,
můj věčný smutku,
živote příští.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helenka Červenka
Ani nemám odvahu komentovat, ta naše Zuzka umí se slovy čarovat!!!
Jiří Libánský
Moc hezky jsi uchopila moře a ukula z něj zajímavou poezii.
Marie Magdalena Klosová
Milá Zuzko,tiše se směji,jedeme totiž opravdu na podobné vlně.Napsala jsem v úterý takový text o moři,ani příběh,ani próza,ani báseň a mám ho ještě nevydaný na mém profilu.Totiž napsala jsem o moři dva a ten jeden už vyšel,je mi jasné,že všeho moc škodí.Zase jsou tam podle mě VELKÉ SHODY.Verše se mi líbí!