"Moje" Moře

"Moje" Moře

23. 5. 2014

Moře je živel. Moře je náruč. Náruč energie. Když si "padneme" do náruče, je to jako "svůj k svému". Já - voda, ona - voda. Předáme si navzájem informace.

Ty moje říkají: "Jsem smutek, jsem žal, moře, pomoz mi!"
Moře, tiše jako pěna, konejší: "Svěř se mi, poddej se mi, bude dobře."
Hladíme se, já vlnu, vlna mě.

Pode mnou hlubina té zhmotnělé životodárné energie.Tolik prostoru na očistu mé duše. Kolem mě houpavé vlny s hřebínkem pěny. Stříknou mi do tváře...
Tichá pošta pokračuje. A najednou je tu úsměv, radost, lehkost. Vlnky dorážejí a dorážejí, něco si potutelně šeptají a už je tu rozpustilý tanec.

Vrhám se rovnou do jeho rytmu, vybírám si tu největší vlnu, nechávám se pohltit a ... už mi zase nad hlavou svítí slunce. Zázrak! Tíha je pryč, smutky vzala voda. Můj "léčitel" už zase kolem mě dělá "jako že nic".

Olíznu si rty. Jsou slané. Je to v pořádku. 

 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Peerová
Napsala jste to moc hezky,moře je úžasná energie a přitom ve své náruči konejší...
Jana Šenbergerová
S mořem se setkávám nejraději formou sladkých dešťových kapek, ovocných a zeleninových šťáv a slaných slz radosti. Informace, které mi předávají, jsou vždy pozitivní.
Jitka Chodorová
Marie,i já mám slzičku u oka,když čtu vaše příspěvky,prostě to cítím přesně jako vy.Děkuji.
Pavel Král
Poetické sugestivní povídání, ale realita je trochu jiná. Na pití slané mořské zemřelo mnoho lidí. Ale jako metafora se solí na rtech to lze s nadsázkou vzít :-)
Zuzana Pivcová
Odjakživa žiji s pocitem, že moře umí sdílet nálady, které do něj vyšeptáš nebo vykřičíš. A vlastně nejen moře.