Můj překladatelský trapas 
aneb Armáda mi nic neříkala

Můj překladatelský trapas
aneb Armáda mi nic neříkala

29. 5. 2014

Když jsem byla v roce 1990 přijata do Vojenského historického archivu, dostala jsem za úkol zpracovávat německou válečnou dokumentaci. Byla jsem původně němčinářka z jazykové školy. Často jsem jezdila do NDR a absolvovala jsem i několik odborných stáží pro zahraniční učitele němčiny.

Nikdy jsem se však do té doby nesetkala s německou vojenskou terminologií. Jen člověk sám neznalý cizího jazyka bývá přesvědčen, že překladatel, tlumočník či učitel musí v cizím jazyce znát vše, a to ze všech oborů.To samozřejmě není možné. I naše prvotřídní překladatelka z angličtiny Dana Hábová předváděla v jednom medailonu svou domácí sbírku slovníků z nejrůznějších oborů, podle nichž se musí neustále dál a dál vzdělávat.

Když jsem nastoupila do archivu, neznala jsem ani hierarchii armády, nějaký sbor, divize, brigáda či pluk mi byly hodně cizí. Natož pak speciální termíny v němčině, která si odjakživa libovala v krkolomných složeninách. Třídila a inventarizovala jsem tedy dokumentaci, pro svou potřebu jsem si osvojila možné a nemožné názvy a používala je v originále. Studující německé dokumentace byli většinou Němci a ti věděli, o co jde.

Pak ale bylo rozhodnuto napsat informační pomůcku o tom, co se u nás nachází, tzv. Průvodce po fondech, období 2. světové války. Vedoucí oddělení a její zástupce to měli snadné, protože popisovali čs. zahraniční i domácí jednotky a část informací o nich získali již od svých archivních předchůdců, kteří se kdysi dávno o podobného průvodce pokoušeli. O "mých" německých jednotkách nebylo u nás do té doby napsáno nic.

Abych se o nich sama něco dověděla, trávila jsem mnoho času v samotné dokumentaci nebo v odborné knihovně, kde jsem čerpala z cizích pramenů. Má vedoucí ale trvala na tom, že veškeré názvy jednotek musí být v češtině. Přede mnou stály pojmy jako SS-Freiwilligen-Panzerjäger-Ausbildungs- und Ersatz-Bataillon, a teď to hezky přelož, ale také správně seřaď do českého, vlastně neexistujícího víceslovného názvu. Úskalím bylo, že některá slova v němčině znamenala v různých oborech něco jiného, pro mě, učitelku, bylo např. Ausbildung "vzdělávání" pro vojáky ale "výcvik", Ersatz byl pro mě "náhrada", v armádě však "záloha". A tak to šlo dále. Vytvořila jsem tedy podle svého laického úsudku řadu názvů, které po mně žádný odborník z vojenské historie nezkontroloval. Jeden sice přislíbil korekturu, ale nechal můj elaborát dlouhou dobu ležet, vypršel termín, Průvodce šel do tisku a za chvíli byl na světě malý skandál. Myslela jsem si do té doby, že půjde jen o nějakou domácí pomůcku a ne veřejnou publikaci, proto jsem si s názvy úplně hlavu nelámala.

Když brožura vyšla, najednou se našla mezi vojenskými historiky spousta odborníků, kteří se nad mými novotvary typu "vzdělávací a náhradní prapor dobrovolných tankových stíhačů SS" doslova váleli smíchy a prvotní výtisky, které se ještě nestačily dostat na veřejnost, si nosili jako raritu domů. Rázem se rozšířilo, že vlastně pořádně německy neumím, a v očích mnohých jsem značně klesla. Na druhou stranu se však nenašel nikdo, kdo by si ve spolupráci se mnou troufal dané názvy opravdu vyjádřit v češtině. A tak v přepracovaném Průvodci zůstaly jednotky pojmenovány tak, jak se původně německy jmenovaly, protože ti, kteří německou dokumentaci přišli studovat, ji stejně překládat nepotřebovali.

Od té doby uplynulo víc než 20 let, v německé armádě a jejím složení se už celkem vyznám a s mladší generací vojenských historiků, kteří k nám chodí do archivu, si rozumím docela dobře. Ale ty nemožné názvy a můj překladatelský trapas s nimi mi z paměti nevymizely dodnes.

 

Prožili jste nějaké životní faux pas? Co se vám v životě nepovedlo, případně, na jaký omyl či trapas nikdy nezapomenete? Pošlete na téma Můj trapas povídku, příběh nebo glosu. Nejzajímavější příspěvek opět oceníme.
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milada Salajková
Vaše vedoucí se mi zdá divná. Zčeštit názvy německých jednotek atd. Vždyť ani příjmení cizinců se nepřekládají. ( jo, vedoucí má vždycky pravdu)
Jana Šenbergerová
Zuzko, tos mi připomněla knížku Pan kaplan má třídu rád. To také musel být překladatelský oříšek. Překladatel byl přesto proti tobě ve výhodě. Mohl si vymýšlet novotvary.
František MENDLÍK
Vážená paní Pivcová. Moje připomínka se Vás vůbec netýká. Nevím nic o překladatelství a neovládám ani žádný cizí jazyk. Akorát jsem četl recenze v časopise Letectví a kosmonautika. Tam opravdu fundovaní autoři varovali před překladatelskými paskvily a peníze za takto přeložené knížky považovali za vyhozené. Dokonce se prý v tisku objevovaly pravopisné chyby! Prostě konjunktura, touha po zisku, šití horkou jehlou. To jsem chtě povědět a nic víc!
Zuzana Pivcová
Naše informativní příručka pro návštěvníky neměla s žádnou komercí, tedy ani s "překladatelskými žněmi" nic společného. Podávala přehled o fondech čili spisové agendě jednotlivých původců, tedy v mém případě německých válečných úřadech a vojenských útvarech, které byly u nás v archivu k dispozici. Musela jsem pokud možno napsat o zformování jednotky, její historii, organizaci a závěrem o materiálech, které jsou u nás z ní k dispozici. Měla jsem oproti ostatním tu smůlu, že jsem měla názvy těch jednotek psát v češtině. Neexistoval pro mě žádný terminologický slovník, ani poradce - znalec, ani dostupná litratura, kde by ty názvy byly již dříve v češtině použity. Vše ostatní byla pro mě rozsáhlá nepřekladatelská, nýbrž badatelská práce a ta byla v pořádku. Co zde uvádíte o trhu a nekvalitních překladatelských žních, má s mým vyprávění hodně málo společného, ale i tak Vám děkuji za názor.
František MENDLÍK
Jakožto zdatný burzián jsem byl v dobrodružné literatuře jako ryba ve vodě. Jako oko v hlavě jsem střežil svých třináct Bigglesovek v původních vazbách od nakladatelství Toužimský a Moravec z doby předúnorové.. Skoro jsem se k nim modlil. Vůbec jsem netušil kolik toho W.E.Johns vlastně napsal. Po Vítězném listopadu se s Bigglesovkami roztrhl pytel. Došlo mi, že jsou to vlastně letecké Rodokapsy. Najednou byl Biggles všude a snad vyšlo i dílo Biggles a ponožky. Pozor, a dnes jsou i Bigglesovky prodávány v bednách od zeleniny. Holt překladatelské žně a ruka trhu!
František MENDLÍK
Zajímám se o historii letectví. Mám plnou knihovnu memoárů válečných pilotů. Až do Sametové revoluce jsem měl informace pouze z jedné strany, strany vítězů. A pak se objevila nakladatelství Mustang a Svět křídel a trh byl zaplaven memoáry letců Luftwaffe. Byl to čistý byznys. Nakladatelé prostě uchopili originál buďto v angličtině, nebo němčině a nechali jej přeložit překladatelem, který neměl o letectví, ani letecké terminologii ani páru. V časopise Letectví a kosmonautika jsem se bavil recenzemi. Své přeložené knihy jsem pak házel do popelnice. V současnosti se to změnilo, ale ta vlna nesmyslných překladů nedává soukromým nakladatelům dobré vysvědčení.
Jiří Libánský
Jako když jsem dělal grafické zpracování rozsáhlého jídelního lístku pro pizzerii. Byl jsem požádán, abych český text ještě doplnil o anglický a italský překlad. Jsem rád, když se mi podaří podle anglického návodu zprovoznit kávovar a v italštině jsem skončil někde u třetí lekce. Díky tomu se rodilí mluvčí v pizzerii nejen dobře najedli, ale i výtečně pobavili čtením jídelního lístku. Ale SS-Freiwilligen-Panzerjäger-Ausbildungs- und Ersatz-Bataillon, tak to je tedy nářez.
Marie Magdalena Klosová
Něco podobného jsem zažívala,naštěstí jen na bázi soukromé,když mě můj syn žádal o překlad popisu technických částí automobilů.Dost jsme se u toho vždycky pobavili.Sama jsem se divila tomu,z čeho všeho se auto podle mě může skládat.Ale stačí třeba jen jazyk obchodní sféry,to dá taky zabrat.