Maminčiny trapasy

Maminčiny trapasy

1. 6. 2014

Moje maminka trapasy vytvářela pořád a pomalu se stávala postrachem rodiny. Trapasy dělala opravdu denně. Byla jinak velmi chytrá a inteligentní, ale v tomhle směru u ní nastala nějaká vada.

Nevím jak je to možné, ale i když tvrdila, že si dává pozor, dělala to stále. Když jsme byly děti, tak jsme s bratrem nechtěli s maminkou nikam chodit. Hrozně nám to vadilo, ale mamince to bylo jedno. Přenášela se přes všechny trapasy lehce a dělala, že se jí to netýká. Jeden trapas, který se týkal mně si pořád pamatuji a ještě dnes mě polévá horko, když si na to vzpomenu.

Jely jsme s maminkou v tramvaji. Maminka seděla a já jsem stála nad ní. Bylo mi patnáct, hrozně jsem si potrpěla na zevnějšek a měla určité komplexy ze svého dospívání. Ostýchala jsem se před lidmi, často jsem se červenala a také o kluky jsem v té době neměla ještě žádný zájem. Najednou se na mne maminka zespodu zadívala a řekla na celou tramvaj: "Ty máš nějaké velké břicho, nejsi náhodou v jiném stavu?" Co to se mnou udělalo si nepřejte vědět. Chtěla jsem vystoupit za jízdy, propadnout se, nebo vypařit. atd.. Bylo to hrozné, ale s maminkou to ani nehnulo. Vůbec si nevšimla, jakou ránu do mé důstojnosti mi zasadila a dožadovala se odpovědi. Myslím, že i celá tramvaj čekala, jak to vlastně je. Všichni si mne podrobně prohlíželi. Zařvala jsem, že nejsem a když tramvaj zastavila, vyskočila jsem a utíkala pryč. Maminka se ovšem divila, proč tak vyvádím.

Jednou jsem chtěla jít na diskotéku a maminka se rozhodla, že půjde se mnou. Měla totiž nějaké období, kdy si chtěla dokazovat, že je ještě mladá a že dožene, co zmeškala. Tatínkovi to bylo jedno. Už ji znal a stejně někam chodil nerad, natož na nějakou diskotéku. Diskotéka se konala v hospodě ve vesničce, kam jsme jezdili na prázdniny. Jelikož jsem zrovna neměla s kým jít, tak mi ani nevadilo, že se mnou maminka jde. Zapomněla jsem ale na její trapasy.

Sedly jsme si ke stolu, kde už seděl pár. Žena byla taková hodně silná a vedle ní mladý muž, velice pohledný. Ona seděla, moje maminka seděla, já jsem tancovala a i ten muž byl pořád v jednom kole. Maminka nikdy nevydržella být dlouho zticha, a tak s tou ženou zapředla hovor. Vrátila jsem se zrovna ke stolu, když jsem slyšela jak maminka říká:" Ten váš syn je opravdu dobrý tanečník a je na roztrhání. Mladá žena se na ní podívala pohledem, na který nezapomenu a tiše řekla: "To není můj syn, ale můj manžel." Chtěla jsem jít okamžitě domů, ale v tom pro moji docela spokojenou maminku začali chodit tanečníci a ona se bavila a domů jít nemínila. Jak bylo té ženě si ani nechci představovat. Brzy odešla i s tím svým synem-manželem. Asi mu ten trapas zatajila, ale bála se, aby maminka v trapasech nepokračovala.

Když můj syn absolvoval taneční a měl mít první ples, maminka se dožadovala, že se také chce podívat. Syn nechtěl, svoji babičce nevěřil. Ona se však zapřísahala, že trapas neudělá. Nebudu to už rozebírat, ale trapas udělala a vůbec né malý. Syn tehdy přišel o svoji první dívku.

 

Prožili jste nějaké životní faux pas? Co se vám v životě nepovedlo, případně, na jaký omyl či trapas nikdy nezapomenete? Pošlete na téma Můj trapas povídku, příběh nebo glosu. Nejzajímavější příspěvek opět oceníme.
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Futerová
Také se přidám s jedním dětským tramvajovým "trapasem". Byla jsem už rozvedená a byla jsem sama s osmiletým synem a šestiletou dcerou. Přesto dcera Zuzanka neustále dorážela, že musíme mít ještě miminko. Moje argumenty, že k němu nemáme tatínka a mě 2 děti stačí vůbec nebrala v úvahu. Jeli jsme spolu tramvají v odpolední špičce, plnou lidí vracejících se z práce. Ani nevím, co přesně vyprovokovalo Zuzku k jejímu "oblíbenému" tématu- miminku, ale na celou tramvaj zřetelně a nahlas prohlásila" Víš mami, já to miminko chci, no a sama se rozhodni, která z nás ho bude mít!" Letargie, která vládla v tramvaji se rázem rozplynula a na nás směřovaly snad všechny pohledy. Vystupovali jsme hned, jakmile tramvaj zastavila a raději jsme to došly pěšky. Ještě dodávám, že počet mých dětí zůstal nezměněn:-) A moje dcera? Ano, dočkala se, má nádherné dvě děti, jen si musela "chvilku" počkat.
Zdenka Žichovská
Stála jsem s tříletou dcerkou ve frontě u řezníka. Dveře do prodejny byly otevřené a vběhl tam malý pejsek. Dcerka se na něj podívala a : "do prrrrdele co ten pes tady dělá!!! Ztuhla jsem - u nás nebylo zvykem takové a podobné výrazy používat. Chtěla jsem zachránit situaci tak jsem se zeptala: "Liduško jak to mluvíš, kde jsi to prosímtě slyšela?" Dcerka se postavila na špičky (asi aby ji bylo lépe vidět) "no od tatínka přece". Všichni se bavili, jen já se cítila dost trapně.
Jiří Libánský
Tatínek vyhrožuje v tramvaji dcerce: "Řeknu večer mamince, jak jsi zlobila." ale dcerka se nedá a zahlaholí: " A já řeknu mamince, že čůráš do umyvadla"
Helenka Červenka
Taky přidám z tramvaje, kdy má čtyřletá dcera asi něco mezi cestujícími zaslechla a na celou tramvaj hodně hlasitě upozorňovala: "Maminko, že se kulva, nežíká, to může žíkat jen tatínek!!!"
Lidmila Nejedlá
Opravuji lepku na lebku.
Lidmila Nejedlá
Trapasy z tramvají jsou prima. Při spartakiádě jsem si v tramvaji chtěla vymáčknout krém, kterým se myly ruce. Pamatujete? Tuba udělala prt a krém vyskočil na holou hlavu pána, který seděl pode mnou. Celá tramvaj mi ukazovala palec nahoru a naznačovali krouživé pohyby, abych mu tu lepku namazala. Jen ten pán nic nevěděl.
Zuzana Pivcová
Pár takových prostořekých lidiček, kteří svými výroky nejenže vytvořili trapas, ale ještě někoho ranili, byť snad neúmyslně, jsem také zažila. Nezapomenu na dětskou lékařku, u níž jsem byla v 9. třídě na prohlídce. V té době jsem byla jen kost a kůže bez ženských tvarů, zatímco spolužačky už se všechny zaoblily. Hodně jsem se za to styděla. Když jsem byla svlečená do půl těla, doktorka zavolala svého kolegu: No, pojď se schválně podívat, viděl jsi už někdy něco takového?...