První rande na stará kolena

První rande na stará kolena

9. 9. 2014

O čem budeme mluvit? Nebude to trapné? Mám se chovat, jako kdyby mi bylo třicet? Tyto otázky si klade každý, kdo má štěstí a jde na první rande, ačkoli mu už bylo padesát. Čím jsme starší, tím je první schůzka s někým, kdo se nám líbí, těžší.

Ostych a pochyby převažují nad radostí, že jsme potkali někoho, kdo nás zajímá, kdo se nám líbí, s kým je nám dobře. Najít takový protějšek je s přibývajícími roky těžší. Přesto, když se nám to podaří, radost si kazíme otázkami a nejistotou.

"Já tam nejdu," řekl devětapadesátiletý dlouholetý vdovec Vojtěch svému synovi těsně předtím, než si obul boty. Zasunul je do botníku a začal se svlékat. Předtím týden řešili, co si oblékne a kam pozve ženu, se kterou se seznámil v klubu turistů. Po třech výletech s ostatními členy klubu, okukování a nesmělé konverzaci se ji odhodlal pozvat do kavárny. "Pochopil jsem, že se ta paní tátovi moc líbí, úplně ožil, když si telefonovali a psali maily," vypráví jeho syn. "Pak mi došlo, že on se té schůzky bojí, že si není jistý sám sebou."

Otce nakonec přemluvil, aby na rande šel. "Vpodstatě to byl trapas, protože jsem nevěděl, co mám říkat. Bylo mi trapné kupovat v mém věku kytičku a nějak se paní dvořit, abych nebyl směšný. Tak jsem tlachal něco o systému turistického značení v Jeseníkách a vlastně jsem jí vůbec nedal najevo, že se mi líbí, že bych se s ní rád vídal. Takže jsme si pak už nenapsali," vypráví.

O čem budeme mluvit?

Takto popsala podobné pocity v rozhovoru pro Magazín DNES herečka Hana Gregorová, vdova po Radoslavu Brzobohatém: "Nedovedu si představit, že bych šla takzvaně na rande s nějakým mužem. O čem bychom mluvili? Řekl by mi, že se mu líbím a já bych se rozesmála. Připadalo by mi to celé v mém věku trapné."

A další příběh. Šedesátiletou Janu pozval její bývalý spolužák na dva dny na výlet s přespáním v penzionu jeho známých. Předtím se půl roku scházeli, rozumějí si, jsou spolu rádi. "Přece s ním někam nemůžu jet na noc," volala Jana kamarádce. "Jak to myslí? To budeme spát v jednom pokoji? Přece v mém věku nemůžeme spolu spát. To snad ani nečeká," chrlila na ni svůj problém.

"Tak se ho zeptej, jak si to představuje," pravila pragmatická kamarádka.

"No to by bylo trapné," řekla Jana a raději se z výletu vymluvila, že musí navštívit dceru. Když ji pozval podruhé, řekla, že má zdravotní problémy. Jejich vztah pak tak nějak vyšuměl. Jana toho lituje. Je jí smutno, nemá s kým chodit do společnosti.

Zásadní otázka, která nás trápí před první schůzkou, je: O čem budeme mluvit? Jenže pozor, ta nás trápila i ve dvaceti, jen jsme už na to zapomněli.

Majitel seznamovací agentury Grand Oto Kronrád sepsal knížku S kým dál, ve které využil zkušeností svého přítele, psychiatra Miroslava Plzáka. Pánové tam mají přímo kapitoly s názvem O čem si povídat. Přesně pro všechny pochybovače, aby nepůsobili trapně, hloupě.

"Středem dorozumívání není vyznávání lásky," upozorňuje Oto Kronrád. "Důležitější je vyprávění, a to o svém dětství a mládí. Vyprávět mohu o svých rodičích, prarodičích, sourozencích, spolužácích, správné by bylo vyprávět i o bývalých láskách."

Běžte nejdříve do divadla, kina, na výlet

Za druhou formu mileneckého dialogu autoři knížky označují diskusi o názorech. Prostě jít spolu do kina, do divadla, dívat se na televizi a pak o tom mluvit. Obvykle se tak diskuse rozjede, až se budeme divit. "Nikdy nezapomínejte na zoologickou zahradu a návštěvu hradů a zámků. Obojí poskytuje prostor pro výměnu názorů, " tvrdil odjakživa Miroslav Plzák.

A Oto Kronrád dodává: "V takových situacích se dobře ukáže, jestli se váš vyhlídnutý partner či partnerka dokáže vyrovnat s tím, že máte jiný názor. Hovory na témata "co se nám líbí" nebo "co rádi jíme" totiž slyšíme v každém partnerském dialogu. Vlastně nejde o nic, přesto se lidé dokážou pohádat právě kvůli filmu nebo televizní inscenaci jen proto, že se jednomu líbí a druhému ne. Platí však zásada, že k sobě nepatří jen lidé, kteří mají stejné názory, ale ti, kteří se dokážou vyrovnat s tím, že se názorově liší a dokáží názory partnera tolerovat."

Takže, pokud máte to štěstí a je před vámi schůzka, zasuňte strach a obavy v hlavě co nejhlouběji to půjde. A pro začátek nezvolte posezení u kávy či vína, při kterém budete obtížně lovit téma ke konverzaci. Raději vyražte do kina, na zámek nebo do už zmíněné zoologické zahrady. Že pozvání na takové místo může působit banálně? Nebojte, váš protějšek je určitě nejistý jako vy a nic originálnějšího by stejně nevymyslel. A hned máte téma pro konverzaci s ním nebo s ní: "Nic lepšího mě pro první schůzku nenapadlo, co myslíš, jaké je vlastně ideální místo pro první rande ve vyšším věku?"

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Provazník
Jsem již šest let sám, venčím pejska, potkávám občas dámu, také s pejskem, je mně povědomá, snad dávno z podniku, pozdravím a říkám "Promiňte, již dlouho se Vás chci na něco zeptat...." Hrůza a děs v očích. Mám rád hudbu, občas při venčení prohodím pár slov s jednou dámou, hraje v orchestru Národního, mám odborný dotaz, povídám jí "Nezlobte se ale již hrozně dlouho se Vás chci na něco zeptat ....". Opět hrůza a děs. Již to nebudu dále zkoušet.
Jana Šenbergerová
To my se asi dva měsíce osahávali na internetu, a protože můj příjemný protějšek neprojevil snahu uhánět mě naživo, navrhla jsem první schůzku já. ZOO je v Olomouci, musela jsem tedy já za ním. Od chvíle, kdy jsme se letmo políbili při prvním setkání a vzali se za ruce, se už také držíme tři roky s tím, že se partner přestěhoval za mnou. Oba jsme měli stejný názor na to, že léta běží a není proč otálet. Víme, že spolu chceme zůstat, protože si rozumíme, i když jsme v mnoha ohledech odlišní. Bereme to jako vzájemné obohacení. Máme se rádi a jsme rádi, že se máme. :-)
Marie Magdalena Klosová
Mezi mým"Prosím,seznamte se"a "Jiskřením na internetu"samozřejmě došlo "na první rande".A bylo to příjemné povídání,upřímný smích,asi jsme si padli hned do oka.Pak už jsme se "jen"těšili na další setkání,plánovali kina,hrady a zámky,šálek kávy,dobré vínko... .Bylo to opravdu "jako zamlada" a trvá už 4 roky.
Zuzana Pivcová
U mne to bylo často tak, že jsem vlastně na žádné první rande nešla, protože jsem se s těmi muži napřed znala, z práce, z klubů, ze společnosti, a z toho se vyvinul vztah osobní, takže už jsme se spolu předtím bavili. Vím ale, že když mi o někoho šlo, pokazila jsem chováním včetně mluvy, co se dalo, zatímco v nezávazné konverzaci jsem byla bezprostřední a snad i vtipná a oblíbená. Dnes už asi s nikým dalším na první rande nepůjdu, ale každému, kdo by rád šel, to přeji. A radím: Úsměv, smích, nezávislý hovor, který vyvolá pocit, že o nic nejde. Nejhorší je úzkost z toho, že se má něco rozhodnout, a já neobstojím. To hrozně svazuje.
Libuše Křapová
Beato, dala jste mi typ. Budeme mít brzy naše výročí seznámení, já ho pozvu na rande. Zkuste to taky :)
Libuše Křapová
Ano, v našem věku se člověk randit trochu stydí. Ale proč? Mne můj nynější manžel uháněl rok :). Vážně jsem se nad ním zamyslela, když mne poprvé pozval na výlet na kolech. A do Zoo. O vztazích jsme se nebavili, ale bylo velice kouzelné vidět jeho vyděšený výraz a ruce vztažené ke mně na pomoc, když jsem sebou jednu chvíli švihla do bláta a kolem se přikryla. Prostě - bodoval.
Svatava Páleníková
Inu, rande v seniorském věku je podobné jako první rande zamlada, jen ta stará kolena více bolí... Já myslím, že naše generace je pořád zbytečně hodně ustrašená a stydlivá. Když dnes vidím ty mladé, tam žádný ostych není.
Lidmila Nejedlá
Jsem osoba, která nemá problém s komunikací. Včera jsem u kasy v obch.domě oslovila pána, který měl v košíku 5 piv. Bylo pravé poledne, tak jsem řekla: Máte prima oběd. Rozvinula se veselá debata. Pán neměl vpředu zub, ale byl velmi inteligentní. A se zubem to bude fešák. Nejde vždy o rande. Mně jde o kontakt, popovídání si, poznávání něčeho nového a čím víc přátel, tím lépe. Nač v mém věku myslet hned na rande.
Richard Zeman
Já randím se sousedy. V našem zahradním domku. Hrajeme šachy, anebo klábosíme s panáčkem něčeho, co se zrovna urodí a vypálí. Právě přemýšlím, že si tam prodloužím kabel k počítači, abych nemusel kvůli i60 chodit domů. Taky to se mnou nemá žena lehké, paní Jano Záhlavová.
Alena Tollarová
Paní Beato, tak ho pozvěte! nějaká vhodná příležitost se určitě najde! :) zní to lákavě, ale já bych se tedy bála ...
Beata Neuwirtová
Přiznám se, že kolikrát sním ještě o jednom rande. Bát se vyslovit něco, co by se tomu druhému nelíbilo. Hltat každou větu, užít si každý byť jen náhodný dityk. Být milována a milovat... Jsem vdaná, mám dobrého muže, ale už nechodíme na rande. Chtěla bych ještě jedno rande s mým mužem!
Pavla Vítková
Hned jsem si překlikla na chat, kde jsem čekala pokračování a tam nic. Přitom to tak hezky začalo. :-)
Tomáš Horáček
Omlouvám se všem a už budu jenom mlčet.
Redakce i60
Vážení přátelé, nezlobte se, ale osobní věci si buď vyřizujte osobně, nebo na chatu. V této rubrice nemají místo a příště je odpojíme. Děkujeme za pochopení, vaše redakce.
Tomáš Horáček
Ježiš tak promiň, Jani, snad jsem toho tolik neřekl...
Jan Blahoslav
Snad nebude tak zle, paní Jano, Tomáš Horáček je přece celkem sympatický chlapík.
Jana Záhlavová
Už mám docela dost těch sexistických průpovídek mého partnera Tomáše Horáčka. Takže se s dovolením ohradím. Pokud si myslí, že si dá na hausbótu po obědě sedmičku bílého, píše tyto nesmysly a mě to nevadí, tak říkám, že vadí. Trhni si nohou, Horáčku! A máš smůlu, že jsi mi koupil k Vánocům notebook, kde všechno vidím!
Tomáš Horáček
Rande na stará kolena je jistě lákavá nabídka, alespoň pro mne ale záleží s kým, kde a jak dobře tam vaří (a jak dobré tam mají víno). S ostychem v mém věku problémy už nemám, ovšem tuším potíže s partnerkou, která si mne hlídá i na srazu spolužáků. Ale nestěžuji si, je třeba, aby někdo na podobné týpky jako já bedlivě dozíral. Viď, Janičko.