Výročí

Výročí

10. 9. 2014

Pár slz na snídani
s příchutí polibků,
když noční déšť
smyl ozvěny tvých
kroků, které zpívaly
spolu s dlažbou
písničku zapomenutou.

Už je to dávno, proč
potkávám tě ve snech?
Otázky visí ve vzduchu
a němé telefonní
číslo dává odpověď,
vím, že už neplatí
nic z toho, co tenkrát bylo.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Je to smutné, ale laskavé.
Milada Salajková
Moc krásně, ve verši, smutek ženy vnímající osamění. Slzy očistí duši od bolesti.
Jana Šenbergerová
I smutné vzpomínky mohou být přes clonu času milé. Možná kdyby mi vyšly moje mladické sny, nebyla bych teď tak šťastná. Na všechny minulé lásky vzpomínám v dobrém, i když jsem je kdysi oplakala. Moc pěkně, Jitko, vzpomínáš.
Jarmila Peerová
Některé nevydařené lásky se asi v koutečku naší mysli schovají a občas se vynoří jako připomínka mládí a nasadí červíčka pochybnosti.Jaký by asi byl život s láskou dávno zapomenutou ? Jenže život vše zařídil jinak a určitě to dopadlo jak nejlépe mohlo...A milý vzpomínkový sen není k zahození....
Zuzana Pivcová
Vyjádřila jsi to moc přesvědčivě. Sama jsem si několikrát v životě neustále kladla otázku, jak něco, co bylo míněno nebo alespoň řečeno jako trvalé, náhle beze všeho pozbylo platnosti. Je mi za Tebe trochu líto, že žiješ s takovými pocity. Ale na druhou stranu věřím, že máš i pocity jiné. Hlavně vůči svým dětem a vnukům.