Návraty

Návraty

13. 9. 2014

Z malého nádraží
promrzlá,
jdu zamknutá
do své kůže
a sype se sníh.
Podzim již zaplatil.
Oči se dívaly
do zlaté koruny
stromů.
A já se vracím
bílou cestou domů.
Dětství je daleko,
nezvoní tu rolničky.
Jdu černou
tmou,
tam, kde kdysi
voněl rozmarýn
a kde zůstal jen
stín.
Kde dávno již nikdo
nečeká na kousek
naděje.
Kde chvěje se
list jitrocele.
Kde všichni mí zemřelí,
s větou nevyřčenou,
s láskou vymodlenou
sní v jediný den
svůj dávný sen.

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.