I my zralejší máme v chování rezervy!

I my zralejší máme v chování rezervy!

29. 9. 2014

I já patřím k těm, kteří mají občas výhrady k chování mladých vůči nám starším na veřejnosti, především pak v městské dopravě. Nicméně shodou okolností dvakrát po sobě, včera a dnes, jsem se stala svědkem projevů, řekněme, mých vrstevníků, které naopak příliš nesvědčily o jejich zdvořilosti. A přitom šlo zdánlivě o maličkost.

Včera jsem po výstupu ze stanice metra Chodov stačila doběhnout náš "sídlištní" autobus a nastoupit předními dveřmi. Po mně se to podařilo ještě několika mladým, ale ti se již vyloženě tísnili u dveří a poněkud bránili řidiči ve výhledu. V úzké uličce mezi sedadly přede mnou stála dívka s taškou a se dvěma lahvemi Coly v rukou a před ní v hovoru pán a paní, mí vrstevníci. A před nimi několik metrů volného prostoru a vedle nich volné sedadlo. Slečna se snažila ustoupit, abych mohla projít a nemusela se tísnit, případně si mohla sednout, ale ti dva před ní se zkrátka nehnuli, snahy dívky ignorovali, nadále se bavili a zabírali tak pomalu čtvrt autobusu. Říkala jsem si, jak by asi reagovali v opačném případě, kdyby jim stála v cestě ona.

Dnes dopoledne jsem jela metrem C. Seděla jsem na "trojce" (dvě sedadla a naproti jedno u dveří). Četla jsem si. Z krajního místa na dvojsedadle proti mně někdo na I.P. Pavlova vystoupil a sedla si mladší žena, ne zcela dívka. Vysoký prošedivělý muž sportovní postavy, který asi také nastoupil, hlasitě spustil: To snad není pravda, to je tedy něco, sedne si nejmladší ze všech! Mladá paní překvapeně zvedla hlavu a řekla: Nevšimla jsem si, chcete si sednout? No, jistě, prohlásil odměřeně pán.

Hned vstala, úplně zrudla, on si sedl a dál jí udílel lekci, že jemu je 60 a jí ani ne 30 (bylo jí víc) a jestli ji ve škole nenaučili, jak se má chovat k starším. Po cca 3 minutách jízdy, ve stanici Hlavní nádraží, spokojeně vstal, hodil si elegantně lehký batoh přes rameno a svižnou sportovní chůzí vystoupil.

Ještě dlouho jsem v sobě měla nepříjemný pocit z projevu toho muže, o 5 let mladšího než já, který rozhodně nebudil dojem, že si musí na ten krátký okamžik nutně sednout. Měl nejspíš jen potřebu někoho mentorsky srovnat.

Vlastně jsem v obou případech stála na straně těch mladých a trochu jsem jim to naznačila. Připadalo mi: Někdy si o to asi říkáme sami, že nás pak "nemusí"! Nemyslíte?

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Jelikož Bertíkovi ve zdejší MHD z počátku našeho cestování několikrát šlápli na ocásek, vozím sebou plínu a držím jej na klíně. Sedí, je ukázněný. Nedávno nastoupil pán , viditelně mladší nežli já, s kartonem piva, které i z něj pěkně táhlo. Začal se do mne a hlavně do Berta navážet nevybíravým způsobem. NARAZIL ale na dva spolucestující., kteří mu dokázali říci, že ten pes je vychovanější než on a hlavně z něj netáhne.. Měla jsem z toho hezký pocit a ten rejpal si nedovolil už ani pípnout...
Olga Štolbová
Připojuji se, ani my nejsme žádní "pánibozi".
Vladěna Peterková
Moc pěkný článek. Měli bychom se všichni zamyslet nad svým chováním. My staří i ti mladí.
Zuzana Pivcová
Právě, že v tom okolí byla ona opravdu nejmladší. Trvalo to vše, jak jsem uvedla, asi 3 minuty. Na ten jeho projev jsem akorát stačila zakroutit hlavou a říct: No, to snad bylo zbytečné!, ale to už se ten muž zvedl a vystoupil. Nejsem bojácná, ani lhostejná.
Hana Šorejsová
Mám stejný názor se Svatavou ! Ale je to i o nás, usadit takového člověka , proč jste se nezastala té ženy ? Zajisté seděli mladí muži, na které si nedovolil !
Svatava Páleníková
Moc dobrý článek, stále slyšíme nadávat na mladé, že se neumějí chovat, ale my jim často příkladem zrovna nejdeme.
Jana Šenbergerová
Ještě nedávno jsem uvolňovala místo lidem, kteří to očividně potřebovali víc než já. Hulváti jsou na obou stranách, ale doma mi vždy říkali:"Jsi starší, měla bys mít rozum."
Lidmila Nejedlá
Paní Zuzano, kápla jste mi do noty. Někdy se za nás seniory stydím.
Jana Slavíková
Mám podobné zkušenosti, že se někteří dříve narození domáhají svého pochybného práva na sedadlo. Přitom si myslím, že stačí SLUŠNĚ požádat a mladý člověk místo uvolní. Nerudné poznámky spíš vzbuzují posměch, zatímco slušná prosba funguje i na puberťáky. Občas se stane, že mi místo někdo uvolňuje sám od sebe. Někdy si sednu, ale když jedu jen jednu či dvě zastávky tak ne, ale VŽDYCKY poděkuji.