Chceš-li poznat opravdovou lásku, pořiď si pejska
FOTO: autorka

Chceš-li poznat opravdovou lásku, pořiď si pejska

4. 6. 2012

Když mi před čtyřmi roky zemřel stářím můj věrný kamarád pejsek, bylo to zlé. Čtrnáct let byl členem rodiny a najednou bylo bez něj tak prázdno. Zařekla jsem se, že už žádného pejska nechci.

Chodila jsem jako bez duše, stále slzy na krajíčku. Neudržela jsem pláč, když jsem na ulici potkávala pejsky na vodítku se svými pány. To musí přestat, řekla mi jednou kamarádka, nějaké štěně ti seženu. Nedělej to, varovala jsem ji, jestli mi nějaké štěňátko přivezeš, tak si jej taky hned odvezeš, já opravdu žádného pejska nechci.

Od rozhovoru neuplynul ani týden, kamarádka vešla do kuchyně a v náručí držela malinkou hnědou psí kuličku. Podívej se, jak je krásný. Ani mi ho neukazuj a vrať ho tam, kde ti ho dali. Opravdu jsem byla na ni dost naštvaná. Nechci ho, stále jsem opakovala. Ona tu psí kuličku postavila na zem, kulička se přikulila k mým nohám a začla kňučet. Fuj, je hnusnej vypadá jako myš, nadávala jsem stále kamarádce. Ale nevypadá, je krásný, on moc nevyroste, známí ho chtěli utratit. Není ti ho líto?

Věděla, jak na mě. Sklonila jsem se nad tou malou kuličkou a ta kulička vyplázla jazýček a olízla mi tvář. Oči jako korálky se na mě prosebně koukaly, vzala jsem kuličku do náruče a v tu ránu jsem věděla, že je ten pejsek ve tvaru kuličky novým členem domácnosti. Kolikrát jsem v duchu kamarádce děkovala za to, že pejsek, který dostal jméno Myšák, mi obohatil život, co radosti s ním zažívám. Co na tom, že štěká jen na letadla místo na kolemjdoucí, hlavně že má ty samé dobré vlastnosti co měl ten předešlý.

Navíc přibyl další pejsek, kterého si vyprosila vnučka - Maltézák Čertík. Dlouho si Myšák na nového kamaráda nemohl zvyknout, mívala jsem strach, aby ho vnučce nezakousl. Dnes už jsou kamarádi. Sice ne takoví, že by spolu jedli z jedné misky, ale tolerují se. Každé ráno probíhá „královské dělení“ - tak říkám proceduře s jedním sýrem. Oba pejsci sedí u mých nohou a já je střídavě krmím. Nestydím se za to, že si s nimi povídám, dokonce jim i zapěju písničku, to oni mají rádi. A právě teď sedí vedle mě každý z jedné strany, mlčky čekají na pohlazení, které je i pohlazením mým.

Nadarmo se neříká „chceš-li poznat opravdovou lásku, kup si psa“. Já ji mám teď dokonce dvojnásobnou.

 

Z archivu - náš portál obsahuje cca 3000 čtenářských příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.

Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helena Hejduková
krásně napsané. Odchod chlupatého mazlíčka, který je členem rodiny je vždy bolestný.Před třemi roky mi těžce onemocněla moje pitbulka Kira, měla jsem ji doma na kapačkách a pak na veterině ji operovali, operace dávala šanci, i když malou. Všichni jsme dělali co bylo v našich silách, ale Kira přesto svůj boj s nemocí prohrála. Když mi to ráno po operaci paní veterinářka sdělila tu smutnou zprávu, bylo mi hodně smutno jasno, že byt bude prázdný. Na rozdíl od Vás jsem ale okamžitě pátrala po štěněti, ne jako náhradu za Kiru, ale bez pejska jsem si to nedovedla představit. Shodou okolností jsem narazila na inzerát, že tři dny před Kiriným odchodem do psího nebe se narodilo 8 stafordů, hned jsem kontaktovala chovatele a zamluvila jednu fenku. Hned následující neděli jsem si jela vybrat. Ihned jsem ji dala jméno Pepina a šest dalších týdnů jsem se těšila na nového chlupatého společníka. Teď už budou brzy Pepině tři roky, ve zdraví jsme přežily dny štěněcí i pubertu a je z ní poslušná psí dáma a já mám milého a oddaného společníka. A povídám si sní taky, nezpívám ale, protože to bych ji asi vyděsila. Přeji Vám ještě hodně krásných dní, měsíců a let s pejsky, aby byli milí, hraví a zdraví.
Růžena Antlová
Jano koukla jsem na váš profil ale vaši galerii fotek se mi nepodařilo otevřít
Jana Kollinová
Váš příspěvek je krásným vyznáním lásky k pejskům. Mám obdobné pocity a navíc, pokud byste našla chvíli, na svém profilu mám fotografie Čikiny, holky z útulku, a ta je úžasně podobná Vašemu Myšákovi. Přeji hodně krásných společných dnů.
Marcela Pivcová
Co ještě dodat k Vašemu upřímnému vyprávění, když téměř vše už prozradila Zuzka? Snad jen to, že jsme naše dřívější kočky i pejsky také upřímně oplakaly a co nedříve jsme se chtěly postarat o další zvířátko. Přála bych Vám i sobě, aby naše zvířátka nám působila radost ještě hodně dlouho - i když vím, že naše kočky mají bohužel už hodně roků.
Zdenka Jírová
Všichni lidi by měli mít podle možností nějakého domácího mazlíčka, psa , kočku nebo králíčka nebo ptáčka. Obohatí tím nejen svůj život,naučí své děti lásce a toleranci ke zvířatům a tím i k přírodě .Já si bez zvířátka doma nedovedu představit život. Vždycky na mne někdo čekal, někdo mne vítal a snažil se projevit mi svou lásku, že jsem doma u něho. Mám již řadu let dvě kočičky a mám je moc ráda a ony mne. Váš článek je ze srdce a jsem ráda, že jste dala na přítelkyni a to hnědé klubíčko si nechala.
Soňa Prachfeldová
Paní Růženko, pejskové jsou dar pro člověka, není sám, má beze lstnou lásku, tedy ten, kdo má psy opravdu rád. Mám psy od dětství a nemohla bych bez nich být. Rozloučení s nimi je vždy moc těžké a já jim v duchu děkuji za jejich věrnost a lásku. Ať si s nimi užijete ještě mnoho nádherného přátelství !
Eva Mužíková
Růženko, takovéto povídání mne vždy dostane. Myšák má hlavu opravdu skoro stejnou, jako Bertík. Hanka si toho také všimla. Užívej si se svými chlupáčemi ještě hodně a hodně šťastných okamžiků. Oba jsou nádherní...
Marie Foltýnová
Milá Růženko.Píšeš mi z duše.Vnučka přinesla domů malou chlupatou kuličku.Křížený maltézáček .Byl to kluk.Dali jsme mu jméno Endy.Milovala ho celá naše rodina a on nám naši lásku oplácel.Protože máme domek se dvorkem.Běhal celý den po dvorku a chodil s námi na zahradu,kde se mu moc líbilo.Měli jsme ho 13 let.Onemocněl a museli jsme ho dát utratit.Řekli jsme si,že když odejde,tak z domu,kde prožil svá krásná psí léta a my s ním.Dodnes večer,když přemýšlím,vidím jak jsme ho ukládali do vystlané krabice a má hrobeček u dcery na zahradě i s pomníčkem ,vyryté jméno a datum narození a úmrtí.I teď,když píšu tento příspěvek,pro slzy nevidím.Už tomu budou tři roky a my nezapomínáme.
Marie Seitlová
Růženko pěkný článek i když napsaný dříve, aktuální je stále. Sama mám pejsky ráda, vím, že lidem pomáhají a dovedou léčit. Animoterapií jsem se sama zabývala.
Naděžda Špásová
Růženko, pejsci jsou moc hezcí a hezky jste to napsala. Ano, patřím k velké rodině pejskařů. Máme 6 let dva, předtím jsme měli 14 let čivavího kluka. Zase máme čivavu a směsku čivavu s pinčem. Jsou to kluci a jsou to po vnučce moje největší lásky. Taky s námi spí v posteli, taky si s nimi povídám a taky s námi všude jezdí. Tu lásku se mnou sdílí celá rodina.
Alena Várošová
Jů,tedˇjsem koukla do galerie,překrásné psí fotky.5*
Alena Várošová
Moc pěkně napsané paní Růženko,znám to i ty Vaše slova na to sedí.Nechci žádného psa a za měsíc byl plyšáček náš..
Libor Farský
Růženko, nevím jestli jste zaregistrovala můj poslední článek "Máme rádi zvířata: V nouzi poznáš přítele", ale každopádně mi mluvíte z duše. Těch mých 5*, kterými hodnotím článek a obrázky bych nějak potřeboval navýšit.
Alena Tollarová
To já můžu mít pejska akorát plyšáka. A taky že ho mám. Živého tak toho myšáka. Ale početla jsem si ráda i prohlédla hezké fotky.
Hana Rypáčková
Máš pravdu Růženko, my máme teprve druhého psa.Filípka -pudlíka, když nejmladšímu dítěti bylo šest, aby se taky měl o koho starat/.Dožil 16 let. Pak pauza na cestování a Vendík je důchodcovský mazlík. Bude mít v létě 12. Ale bez psa bych už nebyla, i když je to někdy těžké... Ten Myšák mi připomíná Bertíka...
Květoslava HOUDKOVÁ
Už mám za sebou 70 r. Poslední fenka střed.špice se dožila 15 r. Taky jsem ji obrečela, stýskalo se mi, ale už jsem se rozhodla jinak: "Funguji" jako psí MŠ. Pokud jsem doma, tak je tu se mnou 8 letá fenka (pudl/kokr) Terinka. Milá, hodná - mnou dovychovaná - od 7.00 - 15.00 pro potěšení, procházky a jinak žádné další starosti! = vyhovuje!
Vendula Jirásková
Růženko,náš psík Naháč miluje znělku u televizních novin.Říkám,že to je jeho večerníček.S pejskama je radost být.
Růžena Antlová
Paní Věro , přesně jak píšete když zdraví schází je těžké se rozhodnout zda si pořídit pejska nebo kočičku.To byl ten důvod ,když nám zemřel pejsek proč jsem nechtěla dalšího.Stále jsem si říkala co když se mi něco stane co bude s novým pejskem ? Skončí někde v útulku .Doufám že zdraví ještě vydrží aspoň v tom stavu jak je nyní a s pejsky tady dožiju .
Věra Jelínková
Dobrý den. O nás - Češích i Moravácích, aby se někdo neurazil, sama jsem z Moravy, se říká, že máme rádi zvířata. Je to fakt. Jsou sice výjimky, ale je to normální. Za svůj život (69) jsme měli 6 pejsků, a to 3 Aranky a 3 Ritušky. Poslední Rituška odešla do psího nebe před 7 léty. Pak mě opustila maminka. Teď žiji sama a nemám žádné zvířátko, protože ani nemoci se mi nevyhýbají a co by pak bylo s pejskem. A tak znám všechny pejsky v okolí a pokud je mi dovoleno, pohlazení si nenechám ujít. Je to terapie. Všicheny naše "hafuše" byly "nalezenci či vyhozenci" a o to byla jejich láska větší. Že je pejsek či jiné zvířátko členem rodiny nemusím ani psát. Kdo takového člena rodiny nemá - nemá ani smysl mu o tom vykládat. Nepochopí. A jak napsala paní Pivcová, snad "dozraje". My pejskaři, mezi které se stále počítám, se zase nebudeme "rozplývat nadšením" třeba nad "vláčky či sbírkou pivních tácků". Každý máme "to svoje".
Zuzana Pivcová
On za to, paní Růženko, nemůže, každý není na stejné duchovní úrovni. Moje sestra zase říká, že kdyby někdo vědomě ublížil jejím kočkám, snad by ho zabila. Pozdravte ho a nechte ho na jeho vlastní cestě žít. Nemyslel to vůči Vám špatně. Každý dříve či později dozraje.
Růžena Antlová
Jsou i tací lidé kteří pejsky a kočky nenávidí.S jedním takovým jsem se setkala když se mě ptal proč brečím .Když jsem mu řekla že se nedokážu smířít se smrtí mého pejska tak řekl "vžyť to byl jen pes"já myslel že vám umřel někdo z rodiny..Tomuto člověku od té doby na pozdrav neodpovídám a on se diví proč.
Hana Šimková
Prvně v životě jsem si dovolila pořídit pejska, když jsem se odstěhovala ba Šumavu. Byl to krásný bišonek Míša Milovala jsem ho tak, až jsem se toho bála. Došlo ale k nejhoršímu, protože ve dvou letech zemřel na neznámou nemoc. Chtěla jsem zemřít taky. Zachránil mě bratr, který mi pořídil malého jorkšírka. Zase ho moc miluji , ale na Míšu nikdy nezapomenu.
Zuzana Pivcová
Vím, že hlavně ochranáři říkají, že když přijdete o zvířátko, máte hned poskytnout domov nějakému dalšímu potřebnému. Ale je to velmi rozdílné. My jsme se sestrou před 14 lety po smrti velice milovaného kocourka vzaly dost rezignovaně, že stejně nebude jako on, do rodiny kočku a daly jsme jí jméno Naděnka. A můj anglický lektor, zastánce východní filozofie, mi tehdy řekl: Nesrovnávej, bude jiná, ale ne horší. Naděnka žije dodneška a o lásku nemusela nikdy prosit. Když umřel statečný těžce nemocný nalezenec Čert, musely jsme si to v sobě všechno dobře zažít, a tak jeho pokračovatel Čertík nám vstoupil do života až po půl roce. Zvířátka jsou dar.
Věra Sehnalová
Mam taky pejska Jorkshirku. Taky si povidame,spime spolu,malem jime z jednoho talire (ona mi z meho rada neco slohne, ja ji ne !!) a je s ni legrace. Rozumime si a nikdo na svete me nemiluje tak opravdove a nezistne jako ona. Maly pejsek s obrovskym srdcem. Preji vam jeste hodne radosti z vasich psich milacku !!!
Hana Práglová
Pejsky miluju.Vždycky jsme u baráku nějakého měli.Když nám před někoika lety utekl ven náš milovaný jezevčík,škaredě ho pokousal cizí vlčák .Pejska jsme museli utratit a já myslela,že se upláču.Pejsek je vždy člen rodiny.
Nina Šachová
Tak tak, Růženko, stoprocentní pravda. I já mám dva pejsky, druhého z útulku a dávají mi tolik nezištné lásky, ž e se to nedá ani popsat.