Tip na výlet: hrad Bezděz

Tip na výlet: hrad Bezděz

9. 10. 2014

Je podzim. To ale turisty neodradí, aby si nevyšlápli na nějaký zajímavý výlet a objevili na svých toulkách něco nového a zajímavého. Někdo se i rád poučí, někdo jen prohloubí své znalosti třeba ještě ze školy.

Dám vám tip: jeďte do krajiny Karla Hynka Máchy a zažijte trochu romantiky při výstupu k hradu Bezdězu. Výstup je náročnější, ale stojí za to. Rozhled tam z té výšky není obyčejný a pokud budete mít průvodce, rozhodně ho poslouchejte. Příběh Bezdězu začíná.
 

Hrad Bezděz je jedním z raně gotických hradů u nás. Byl postaven jako královský hrad Přemyslem Otakarem II. v letech 1264-79 na základech mnohem starší tvrze. Byl jedním ze strážných hradů, kterých je v tomto kraji celá řada a které měly střežit státní hranici. Hrad je znám však především jako vězení manželky Přemysla Otakara II. a jejich syna Václava, pozdějšího českého krále Václava II.

Václavovi bylo sedm let, když jeho otec padl na Moravském poli zradou českých pánů v čele se Závišem z Falkenštejna. Syna obávaného českého krále tu uvěznil Otta Habsburský jako rukojmí proti Čechům až do jeho patnácti let. Poté ho oženili se svou dcerou Gutou, známou také jako Jitka a byl korunován českým králem. V den sňatku nebylo snoubencům ani celých patnáct let .Spojení to bylo ryze politické.

Král "železný a zlatý", jak se Přemyslu Otakaru II. též říkalo, byl ženat dvakrát. Poprvé se oženil z mocenských důvodů ve svých sedmnácti letech s Markétou Bábenberskou , nevěsta však v té době již překročila padesátku. Vzhledem k jejímu věku bylo jejich manželství bez potomků, a proto na opakované žádosti nakonec papež Alexandr IV. jejich manželství rozvedl. Byl to prokazatelně první doložený rozvod v Čechách. Přemysl si vybral jako svou druhou ženu krásnou uherskou princeznu Kunhutu, s kterou byl oddán v nynější Bratislavě. Po svatbě se nechal v Praze i se svou chotí okázale korunovat. Za zmínku stojí, že Kunhuta byla první korunovanou českou královnou. Podle dochovaných písemností nebyl to sňatek jen politický, ale oba manželé se i něžně milovali. Svědčí o tom zachované milostné dopisy, které svému choti královna psala při jeho taženích a státnických cestách. Zasloužila se tak o další prvenství, neboť to jsou nejstarší dochované písemnosti toho druhu. S Kunhutou měl Přemysl celkem pět dětí, z nich přežily tři - dvě dcery, z nichž starší se stala abatyší v kostele sv. Jiří na Pražském hradě a výše zmiňovaný Václav.

Královna po tragické smrti svého manžela byla nejprve s Václavem odvezena Ottou Habsburským na Bezděz a několik let tam vězněna. Uprchla však a snažila se získat spojence proti Ottovi a osvobodit syna. Spojila se dokonce i se zrádcem Závišem. Jejich spojenectví nakonec nebylo však jen politické, oba se milovali a dokonce se dali tajně oddat. Kunhuta Závišovi porodila syna Jana. Na tehdejší dobu to byl neomluvitelný čin a sňatek nebyl nikdy uznán, protože by k němu musela dát souhlas rodina nevěsty, což se nestalo. Jejich "štěstí" však netrvalo dlouho, Záviš umírá na popravišti a zanedlouho umírá i Kunhuta, krátce po svých čtyřicátinách, pravděpodobně na tuberkulózu. Je pochována v Anežském klášteře na Starém Městě Pražském. 

Vidíte, že i historie může být zajímavá a odhalit nejrůznější "prvenství", o kterých jste neměli ani ponětí. Tak vzhůru na hrad!



Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Paní Zdenko, Vaše vyprávění ve mně vyvolalo vzpomínku na léta šedesátá, kdy jsem jako čerstvá absolventka střední školy nastoupila do zaměstnání. Umístěnka mne zanesla do vesničky pod Bezdězem, kde jsem strávila nádherné tři léta jako technik u Vojenských lesů a statků. První pracovní nasazení, první láska, první zklamání... hezky se mi to vzpomíná...
Jana Šenbergerová
Pěkné povídání. Na Bezdězu jsem byla před 50 lety na školním výletě. Zatímco já zestárla, on vypadá pořád stejně.
Alena Tollarová
Na Bezděz jsem vystoupala jako mladá zamilovaná holka ... že tam byl vězněn Václav si pamatuji, ale další informace jsou pro mne nové a opravdu zajímavé.
Zuzana Pivcová
Na Bezdězu jsem byla pouze v dětství na školním výletě. V době studií byl pro mě spjat především s osobností Máchy, jehož osud nám podmanivě zprostředkovával náš charismatický literát. No, a když jsme si s někdejším partnerem před téměř 30 lety udělali mimosezónní výlet z Mělníka na "Mácháč", byl rybník vypuštěný a Bezděz opuštěný.
Zdenka Jírová
D+kuji všem, kterým se mé povídání líbilo. Celý život jsem ráda cestovala po celé naší krásné vlasti i v cizině. Dnes mi bude brzy 70. let a tak své zážitky zprostředkovávám ostatním.
Hana Rypáčková
Díky za zajímavé opáčko z historie .Nepřehlédnutelná silueta. Krásný kraj.
Alena Vávrová
Hrad Bezděz - nádherná dominanta mého kraje. Když se odněkud vracím a zahlédnu ho, vím že už jsem skoro doma. Díky za šíření povědomí o něm a o historii s ním spjaté.